44 C 28/2021-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 22 504,50 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neplnění smluvních povinností žalovaným ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným. Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky [právnická osoba]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému zápůjčku 18 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit [právnická osoba] úrok 3 220 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 496 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 4 810 Kč. To vše se žalovaný zavázal zaplatit prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 509 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce pouze 7 527 Kč a je tak v prodlení s plněním svých povinností. Prodlením žalovaného vznikl společnosti nárok též na zaplacení smluvního úroku 29 % ročně z dlužné jistiny, a to v souladu se stranou 2 smlouvy o zápůjčce a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny. 2. Před uzavřením smlouvy posoudila [právnická osoba] úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o majetkových poměrech, které [právnická osoba] žalovaný sdělil. Tyto údaje pak společnost ověřila na základě žalovaným předložených listin a posoudila žalovaného jako úvěruschopného. 3. Pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupila [právnická osoba] [datum] na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že [datum] uzavřela [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce na základě které poskytla [právnická osoba] žalovanému zápůjčku 18 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit [právnická osoba] úrok 3 220 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 496 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 4 810 Kč. To vše se žalovaný zavázal zaplatit prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 509 Kč a 60. splátky ve výši 495 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum] Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky [právnická osoba]. 7. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce zaplatil pouze 7 527 Kč. 8. Z karty zákazníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila [právnická osoba] úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o majetkových poměrech, které [právnická osoba] žalovaný sdělil. Jako příjem žalovaného zjistila [právnická osoba] částku 10 237 Kč. Tento příjem ověřila na základě předložené pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Jako odhadované měsíční výdaje zjistila [právnická osoba] částku 6 000 Kč. Na základě těchto údajů posoudila [právnická osoba] žalovaného jako úvěruschopného. 9. Soud dále zjistil, že ve smlouvě je uvedeno následující:„ zápůjční úroková sazba je stanovena po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 18 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce)“ a„ v případě že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně.“ Ze smluvních podmínek soud zjistil, že článek 18 smluvních podmínek zní:„ Tato smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.“ 10. Na základě zjištěného skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Podle § 1 zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 1 879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Ve věci nároku na smluvní úrok je právní posouzení soudu následující. Z obsahu smlouvy plyne, že účastníci si na přední straně smlouvy zcela srozumitelně ujednali, že žalovaný vrátí kromě poskytnuté zápůjčky též souhrnný poplatek, který zahrnuje mimo jiné pevnou částkou stanovený úrok za poskytnutí zápůjčky. Pokud žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku i po skončení smlouvy s odkazem na znění smluvních podmínek, pak soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že k takovému ujednání nelze přihlížet. 17. V projednávané věci je zřejmé, že mezi účastníky se i v případě těchto smluv jedná o vztah podnikatele a spotřebitele, neboť [právnická osoba] jednala v rámci své podnikatelské činnosti; žalovaná však jako fyzická osoba nikoli. Uzavřená smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Úprava spotřebitelských smluv vychází ze směrnice Rady [číslo] z [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. § [číslo] o. zakazuje ve spotřebitelských smlouvách ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Soud dospěl k závěru, že ujednání této smlouvy, jak jsou formulována, zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry a přiměřenosti. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 18. V projednávané věci byl mezi účastníky jasně a srozumitelně, v textu na přední straně smlouvy, dohodnut mimo jiné úrok za poskytnutou zápůjčku, jakož i způsob jeho zaplacení. Nárok na zaplacení úroku za dobu po ukončení trvání smlouvy (resp. po uplynutí doby pro zaplacení poslední splátky) až do zaplacení pak žalobce dle názoru soudu zcela překvapivě a nepochopitelně opírá o smluvní podmínky, které by měly zásadně sloužit k ujednáním technického charakteru (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], bod 28. až 30.), nikoli ke smluvním ujednáním, které jsou podstatnou náležitostí smlouvy. Článek 18 smluvních podmínek utvrzuje spotřebitele v délce trvání smlouvy a lze připustit, že zmínku o tom, že účinnost smlouvy se za určitých podmínek prodlouží, v něm lze nalézt. Ovšem jednoznačné spojení prodloužení účinnosti smlouvy a povinnosti splacení smluvního úroku nikoli; k této informaci musí spotřebitel naopak dojít složitým odkazem na jednotlivé články smluvních podmínek a složitě dovozovat, jaký je význam každého jednotlivého ustanovení samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Konkrétně smlouva hovoří o tom, jaká je úroková sazba vyjádřena v přepočtu na procenta, článek 18 smluvn