46 C 252/2021-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 7 178 Kč s úrokem z prodlení. Podle žaloby, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Datum splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na den [datum]. Předmětem žaloby je zaplacení částky jistiny ve výši 5 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030,05 Kč a úroku 147,95 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl o zaplacení upomínán upomínkou odeslanou dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný nereagoval ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalobkyně následně doplnila žalobu o tvrzení, že úvěruschopnost žalovanému byla prověřována lustrací v databázích ISIR, [příjmení], CRKI, NRKI a BRKI. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, žalobkyní předložená smlouva mezi [anonymizována tři slova] a žalovaným není žalovaným podepsána. Na základě smlouvy měla žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit do [datum] spolu s úrokem 147,95 Kč a poplatkem 1 015,02 Kč. Při překročení splatnosti se poplatek zvýšil na 2 030,05 Kč 7. Z dokladu o provedené platbě ve výši 5 000 Kč vyplývá, že věřitelka [anonymizována tři slova] zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku 5 000 Kč. 8. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 9. Dne [datum] současně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů. 10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Ve věci je tak prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla. 11. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalovanému k tíži. 12. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému přišla částka 5 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 5 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo cokoliv dohodnuto. 17. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Žalovanému byla výzvou k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení ze dne [datum] poskytnuta lhůta 3 dnů. Za předpokladu doručení výzvy žalovanému třetí následující pracovní den tedy lhůta pro splnění uplynula dne [datum]. Po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto okamžiku žalobkyni náleží nárok na úroky z prodlení. 18. S ohledem na neexistenci uzavření platné smlouvy mezi účastníky nebyla platně sjednána ani ujednání o poplatcích. Ve zbytku proto soud žalobu zamítl. 19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. v , kdy žalobkyně měla v řízení úspěch (při zohlednění příslušenství) v rozsahu celkem 60 % a neúspěch v rozsahu 40 %, žalobkyni tak náleží 20 % nákladů. Tyto náklady jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 2 x 200 Kč (převzetí zastoupení a podání žaloby) dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., dvěma režijními paušály po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% sazbou daně z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek ve výši 126 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích. Podíl 20 % z částky nákladů 1 126 Kč přitom činí 225,20 Kč. Účelným úkonem právního zastoupení žalobkyně není předžalobní výzva žalobkyně ze dne [datum], neboť ta byla nadbytečná a duplicitní vzhledem k oznámení postoupení z téhož dne. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupkyni žalobkyně.