50 C 101/2021-47 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 13 652 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 8 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1 120 Kč, odměnu za administrativní činnost 1 600 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 232 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze 500 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 8 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 078,47 Kč, poplatek za životní pojištění 223,19 Kč, kapitalizovaný úrok 2 746,25 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 028 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (vhozením do schránky). 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při zjišťování majetkových poměrů dlužníka zjistila, že příjem žalované je tvořen státní podporou ve výši [částka], [částka] na bydlení a další dávkou ve výši [částka], brigádou [částka]. Výdaje pak na bydlení [částka], osobní výdaje [částka], volné prostředky jsou uvedeny ve výši [částka], jako doklady byly přiloženy bankovní výpisy, doklad o přiznání mateřské/rodičovské, rozhodnutí o přiznání výživného. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 8 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 1 120 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 3 200 Kč, pojištění 232 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 14 152 Kč v 58ti splátkách po 244 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 500 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 13 652 Kč do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 18 546 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru. 9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila pouze bankovní výpisy, doklad o přiznání mateřské/rodičovské, rozhodnutí o přiznání výživného. Ze strany žalované nebyly předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, nájemní smlouva atp.) 10. Z interní databáze exekučního soudu vyplývá, že žalovaná měla evidováno několik exekučních řízení, zahájených přede dnem podpisu smlouvy o úvěru (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [anonymizováno] [číslo]). 11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění. 12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 13. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18 (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 14. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. Rovněž nebyla provedena lustrace žalované v registru vedených exekucí. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou na