50 C 165/2020-37 — Okresní soud v Mostě

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru, kdy [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru. Za účelem jednoznačné identifikace žalovaný zaslal potvrzující platbu ze svého účtu ve výši 1 Kč. Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem. Datum splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na den [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí (žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu místa trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel). Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru/z úvěrových podmínek soud zjistil, že [právnická osoba] předložená smlouva je žalovaným nepodepsaná. Z platby zaslané z účtu žalované ve výši 1 Kč nevyplývá, že žalovaný souhlasil s obsahem předloženého návrhu smlouvy či že by takovouto smlouvu se žalobkyní uzavřel. Z dokladu o platbě – výpisu z účtu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na účet žalovaného platbu 8 000 Kč. Že se jedná o účet žalovaného, soud zjistil z potvrzení [právnická osoba] Z faktury [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované účtovala částku 8 000 Kč jako úvěr a částku 1 920 Kč jako úrok z úvěru. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky 8 000 Kč s příslušenstvím. V projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva (y) skutečně uzavřena (y) (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla (y). Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s předchůdkyní žalobkyně byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu jeho vůle. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani předchůdkyní žalobkyně. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření kupní smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Skutečnost, že [právnická osoba] SMS nějaká data byla doručena, nijak neprokazuje, že osobou, která je odeslala, byl právě žalovaný. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 8 000 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Na projednávanou věc tak dopadají ustanovení § 2991 a násl. o.z. o bezdůvodném obohacení. Soud proto žalobě vyhověl ohledně požadované jistiny čerpaného úvěru (fakticky bezdůvodného obohacení na straně žalovaného) ve výši 8 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, když dohoda o smluvně stanovené výši úroku z prodlení platně uzavřena nebyla. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.