50 C 87/2021-32 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 5 400 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně, uzavřela původní věřitelka, [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] („ původní věřitelka“) s žalovanou [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 5 400 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet]. Úvěr se žalovaná zavázala do [datum] vrátit původní věřitelce. Žalovaná v ujednané lhůtě nezaplatila ničeho. 2. Pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila původní věřitelka [datum] na žalobkyni. 3. Žalobkyně požaduje vypořádání smlouvy o úvěru jako bezdůvodné obohacení. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitelka uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 5 400 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelkou toho času byla žalovaná. Úvěr se žalovaná zavázala do [datum] vrátit původní věřitelce. Žalovaná nezaplatila původní věřitelce ničeho. Pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila původní věřitelka [datum] na žalobkyni. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Na základě učiněného skutkového závěru a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že žalovaná nevrátila poskytnuté plnění původní věřitelkou ve výši 4 500 Kč ve lhůtě stanovené původní věřitelkou. Vzhledem k tomu, že je žalovaná v prodlení s placením, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč za celkem 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) a odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) včetně 21 % DPH a za zaplacený soudní poplatek 400 Kč.