11 C 223/2022-34 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl ze Smlouvy o zápůjčce, poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně ve výši 10 000 Kč, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč. Žalovaná tuto částku žalobkyni, resp. právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně předložila soudu listinu neoznačenou, kde je uvedena částka 10 000 Kč a má se jednat o scan výpisu z účtu neznámé osoby. Z žádných jiných listin žalobkyně neprokazuje, ač to v žalobě tvrdí (coby nárok z bezdůvodného obohacení), že žalované právní předchůdce žalobkyně poskytl částku 12 000 Kč, že došlo k uzavření Smlouvy, že žalovaná peníze obdržela, že žalovaná o půjčku požádala. Tento důkaz však pouze potvrzuje odeslání finančních prostředků„ odněkud“ na nějaký protiúčet. Žalobkyně neprokazuje, že se jedná o protiúčet žalované, stejně tak, že se jedná o účet žalobkyně, nebo její právní předchůdkyně. Dále žalobkyně předložila jen výzvu k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako Smlouvu o zápůjčce s uvedením údajů o právní předchůdkyni žalobkyně a žalované, která však není žalovanou podepsána a na straně právní předchůdkyně žalobkyně se jedná o nečitelný podpis, ze kterého není zřejmé, zda osoba, která tuto listinu podepsala, byla vůbec k jejímu podpisu oprávněná. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: dle ust. 2390 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ust. § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Na žalobce přešla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřená mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], přičemž právně je postoupení pohledávek upraveno v ust. § 1879 obč. zák. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní, věc nebylo možno posoudit ani jako bezdůvodné obohacení, když žalobkyně neprokázala odeslání peněz na účet žalovaného, uzavření Smlouvy, vlastně jakýkoli vztah se žalovaným. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované nepřiznal, ač byla plně úspěšná, náhradu nákladů řízení, neboť jí v řízení žádné nevznikly.