12 C 269/2022-21 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 5 900,20 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně poskytovala žalobkyně žalované služby elektronických komunikací během období 24 měsíců. Za tyto služby neplatila žalovaná řádně a včas částku uvedenou v jednotlivých vyúčtování služeb, které zasílala žalobkyně žalované. Žalovaná tak dluží za období od [datum] do [datum] celkem na poskytnutých službách žalobkyni částku 5 900,20 Kč, která je po splatnosti. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací a doplňkové služby třetích stran. Dále žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla koupě modemu a set-top-boxu na splátky. Žalovaná za poskytované služby neplatila řádně a včas ujednanou cenu a neplatila řádně a včas jednotlivé splátky kupní ceny modemu a set-top-boxu. Žalované tak vznikl dluh na splátkách za modem a ve výši 3 499,23 Kč (21 x 166,63 Kč) a dluh na splátkách za set-top-box ve výši 1 999 Kč ( (23 x 83,29 Kč) + (1 999 Kč – 1915,67 Kč). Dále vznikl žalované dluh na službách třetích ve stran spočívajících ve volání na informační linku za celkovou částku 41,97 Kč a dluh za [anonymizováno] TV videotéku za celkem 2 měsíce ve výši 360 Kč Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku 5 900,20 Kč, která byla splatná nejpozději do [datum]. 5. [obec] set-top-boxu a modemu posoudil soud podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na poskytování doplňkových služeb aplikoval soud § 1746 odst. 2 o. z. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na uvedená zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve stanovené lhůtě, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.