12 C 381/2021-20 — Okresní soud v Mostě

Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba] se sídlem [obec a číslo] a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] – [část obce] – [obec], naplnila tak podmínky pro to, aby žalobce po ní požadoval dlužné jízdné ve výši 147 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila pohledávku, včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a tato společnost jako postupitel postoupila dne [datum] pohledávku žalobci. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobce a to dne [datum] ve vlaku [číslo] byla vyloučena z přepravy, neboť neměla platný jízdní doklad, výše jízdného byla žalobcem doložená v potvrzení o nedodržení SPPO, ze kterého bylo zjištěno, že jízdné činilo částku 147 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, po pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odst. 3 nebo podle odst. 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 a následujících občanského zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se v prodlení se zaplacením dluhu, soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 1 047 Kč a to 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21 % DPH dle § 137/3 o. s. ř.