12 C 391/2021-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce požadoval zaplacení shora uvedené částky s argumentem, že žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba] ve vlaku 610 mezi stanicemi [obec] a [obec]. Žalobci vůči žalované vznikl nárok na zaplacení jednak dlužného jízdného ve výši 63 Kč a dále přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Dále žalovaná cestovala dne [datum] ve vlaku 610 mezi stanicemi [obec] a [obec] zastávka, žalobce má vůči žalované nárok na zaplacení dlužného jízdného ve výši 36 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. [právnická osoba] jakožto původní věřitel postoupila pohledávky, včetně jejich příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], tato společnost postoupila žalobci pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek v prvém případě ze dne [datum], v druhém případě ze dne [datum]. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaná se přepravovala prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobce a to dne [datum] ve vlaku [číslo] dne [datum] ve vlaku [číslo] což bylo prokázáno potvrzením o nedodržení SPPO a dále z oznámení o závadách datovaným dnem [datum] a [datum], výše jízdného byla těmito listinnými důkazy taktéž prokázána, žalovaná dlužnou částku neuhradila ani navzdory předžalobní výzvě k zaplacení ze dne [datum]. 4. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, po pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odst. 3 nebo podle odst. 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 a následujících občanského zákona. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se v prodlení se zaplacením dluhu, soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 1 047 Kč a to 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21 % DPH dle § 137/3 o. s. ř.