15 C 339/2022-19 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 490,50 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 14 748 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o zápůjčce pouze 11 890 Kč, přičemž poslední platbu učinila [datum]. Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. 2. Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované a lustrací žalované ve veřejných a neveřejných seznamech a na základě získaných údajů posoudila žalovanou jako úvěruschopnou. 3. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 14 748 Kč, to vše se nejpozději do [datum]. 7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku 22 395 Kč, skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 7 395 Kč a z dalších příjmů domácnosti ve výši 15 000 Kč. Jako výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku 4 000 Kč Tyto údaje ověřila prostřednictvím výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. V době uzavírání smlouvy byla žalovaná nezaměstnaná a bydlela v nájemním bytě. Na základě takto zjištěných údajů posoudila původní věřitelka žalovanou jako úvěruschopnou. 8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná celkem zaplatila 11 890 Kč, přičemž poslední platbu učinila [datum]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila [datum] pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. 10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 11. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 14 748 Kč, to vše se nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku 22 395 Kč, skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 7 395 Kč a z dalších příjmů domácnosti ve výši 15 000 Kč. Jako výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku 4 000 Kč Tyto údaje ověřila prostřednictvím výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. V době uzavírání smlouvy byla žalovaná nezaměstnaná a bydlela v nájemní bytě. Žalovaná celkem zaplatila původní věřitelce 11 890 Kč, přičemž poslední platbu učinila [datum]. Následně původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Po postoupení pohledávky vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 12. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to v několika případech. Původní věřitelka sice ověřila část příjmů žalovaného ve výši 7 395 Kč prostřednictvím výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Pokud však jde položku„ další čisté příjmy domácnosti“, nelze z karty zákazníka zjistit, jaké další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a zejména z jakých zdrojů při ověřování těchto příjmů původní věřitelka vycházela. Na straně výdajů původní věřitelka zcela ignorovala svá vlastní zjištění. Ačkoliv žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bytě, původní věřitelce nic nebránilo její životní výdaje na měsíc odhadnout na částku 4 000 Kč. Soud má za to, že nájemní bydlení včetně služeb za částku 4 000 Kč měsíčně nelze sehnat ani na [anonymizováno], ani kdekoliv jinde v České republice. Lhostejnost původní věřitelky k zákonné úpravě pak už jen potvrzuje fakt, že jako úvěruschopnou posoudila původní věřitelka nezaměstnanou žadatelku o spotřebitelský úvěr, jejímž jediným příjmem byly sociální dávky. O tom nelze učinit než učinit závěr, že před uzavření smlouvy o zápůjčce porušila původní věřitelka svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. 19. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky