15 C 392/2021-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 12 843,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie a plynu v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a dále ujednaných smluvních pokut a pojištění domácnosti. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou sjednány smluvní pokuty, a to nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v případě, kdy zákazník opakovaně (tj. dvakrát a vícekrát) poruší jakoukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (vč. případné Prolongace). Dalším obsahem uvedeného odstavce je pak nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. 4. Z písemného odstoupení od smlouvy ze dne [datum] spolu s poštovním podacím archem soud zjistil, že z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalobkyně žalovaného vyrozuměla o odstoupení od předmětné smlouvy. 5. Z faktury č. [variabilní symbol] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 768,25 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 6. Z faktury č. [variabilní symbol] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, a to se splatností do [datum]. 7. Součástí předmětné smlouvy bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 100 Kč pro případ porušení smluvních povinností – prodlení žalovaného s povinností uhradit žalobkyni sjednané platby. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč, a to za prodlení s úhradou faktury č. [variabilní symbol]. 8. Z Přihlášky k innogy Pojištění domácnosti dle pojistné smlouvy [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a innogy [právnická osoba] jako pojistníkem dne [datum] žalovaný přistoupil jako pojištěný k innogy pojištění domácnosti ve variantě basic. Pojistné ve výši 175,20 Kč na pojištění domácnosti se zavázala platit jedenkrát měsíčně spolu se zálohou na dodávku elektřiny. Tuto povinnost žalovaný nesplnil a nezaplatil pojistné splatné dne [datum] v částce 175,20 Kč. 9. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. 10. Nárok na zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, a dále za prodlení se zaplacením záloh a žalovaných faktur a pojistného soud posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní. 11. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Žalované smluvní pokuty byly mj. sjednány pro případ náhrady škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, popř. pro prodlení s platbou podle smlouvy, a to v souladu s ust. § 2048 o. z. 13. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 14. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy v souladu s výše citovanými ustanoveními, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku za odebrané energie, vyfakturovanou částku smluvní pokuty a pojistné. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebovanou elektřinu, smluvní pokutu a pojistné. 17. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 843,45 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.