22 C 424/2021-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 1 214,21 Kč účtující období odběru elektřiny od [datum] do [datum], dále faktura [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 3 203,92 Kč účtující období odběru elektřiny od [datum] do [datum] ve výši 2 803,92 Kč a smluvní pokutu ve výši 400 Kč (4 x 100 Kč) za prodlení s platbou faktury [číslo] platbou záloh za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Z titulu téže smlouvy se žalobkyně domáhala smluvní pokuty ve výši 3 265,92 Kč za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, konkrétně za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 4. Soud z listinných důkazů zjistil, že žalobkyně jako obchodník uzavřela se žalovanou jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Soud z této smlouvy zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu na odběrní místo na adrese [adresa]. Ve smlouvě je dále mj. zakotven nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v případě, kdy zákazník opakovaně (tj. dvakrát a vícekrát) poruší jakoukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy, ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy včetně případné prolongace. Rovněž je ve smlouvě definován nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. 5. Z listinných důkazů soud rovněž zjistil, že žalobkyně fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 1 214,21 Kč splatnou dne [datum] vyúčtovala žalované odběr elektřiny za období od [datum] do [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 3 203,92 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované odběr elektřiny za období od [datum] do [datum]. Konkrétně žalobkyně uvedenou fakturou vyúčtovala žalované odběr elektřiny za uvedené období ve výši 2 803,92 Kč, smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením záloh za měsíc duben, květen a červen 2020 (3 x 100 Kč) a za prodlení s platbou faktury [číslo]. Současně žalobkyně v uvedené faktuře zohlednila částečnou úhradu ve výši 495,87 Kč. 6. S ohledem na skutečnost, že žalovaná opakovaně nehradila splatné pohledávky žalobkyně, žalobkyně od předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dne [datum] písemně odstoupila. V souladu s předmětnou smlouvou žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 4 800 Kč za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dohodnutou dobu, a to konkrétně za období od [datum] do [datum], tj. 12 měsíců po 400 Kč. Na tuto smluvní pokutu byla provedena částečná úhrada ve výši 1 534,08 Kč. 7. Soud věc po právní stránce posoudil následujícím způsobem. 8. Pokud se týká smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil jako vztah založený smlouvou o dodávce elektřiny uzavřenou v souladu s §50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon). Podle §50 odst. 1 energetického zákona ve znění v době uzavření předmětné smlouvy smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku. 9. Podle §50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ve znění v době uzavření předmětné smlouvy smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 10. Nárok na zaplacení smluvních pokut soud po právní stránce posoudil následujícím způsobem. Podle §2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni tak náleží plná náhrada nákladů řízení. 14. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč.