22 C 64/2022-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o užívání služby [anonymizováno] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Konkrétně byl předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 299 Kč za poskytnutí služby [anonymizováno], částky 50 Kč za pronájem [anonymizována dvě slova], částky 4 004 Kč jak o smluvní pokuty za nedodržení dohodnuté doby trvání smlouvy a částky 1 999 Kč jako částky sjednané účastníky za odkup [anonymizována dvě slova] žalovanou. 2. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako uživatel uzavřeli smlouvu o užívání služby [anonymizováno], v níž se žalobkyně zavázala poskytovat uvedenou službu spočívající v možnosti sledování převzatého televizního vysílání za cenu stanovenou ceníkem žalobkyně. Žalovaná se zavázala platit nájemné za poskytnutí [anonymizována dvě slova] ve výši 99 Kč měsíčně a cenu za službu dle ceníku ve výši 199 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v trvání 24 měsíců od uzavření smlouvy. V případě prodlení uživatele s platbou po dobu 45 dní vznikne poskytovateli právo od předmětné smlouvy odstoupit. Od okamžiku prodlení do konce doby určité trvání smlouvy má poskytovatel právo na zaplacení dohodnuté ceny poskytovaných služeb a plné ceny [anonymizována dvě slova] podle ceníku platného v době vzniku prodlení. Dopisem ze dne [datum] podaným na poště dne [datum] žalobkyně odstoupila od předmětné smlouvy, neboť žalovaná byla v prodlení s platbou služby po dobu delší 45 dnů, resp. služba byla zaplacena pouze do [datum] a od té doby žádná platba učiněna žalovanou nebyla. 4. Po právní stránce soud předmětnou smlouvu posoudil podle § 1746 odst. 2 o. z., podle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila s tím, že v souladu s § 573 o. z. účinky odstoupení nastaly dnem [datum]. Do tohoto okamžiku má žalobkyně nárok na platby za poskytnutou službu ve smluvené výši. Za období od [datum] do [datum] má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši původně smluvené platby za služby. 5. O smluvní pokutě bylo rozhodnuto podle § 2048 a násl. o. z., podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Konkrétní výše soudem přiznané částky za období od [datum] do [datum] ve výši 4 353 Kč je odpovídá nájemnému za [anonymizována dvě slova] ve výši 99 Kč měsíčně a poplatku za službu ve výši 199 Kč měsíčně. 7. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu v podobě plné ceny [anonymizována dvě slova] dle Ceníku platného v době, kdy nastalo prodlení uživatele, soud v souladu s ustálenou judikaturou zamítl, neboť ujednání o výši smluvní pokuty nebylo součástí smlouvy samotné, ale tato byla ve smlouva určena pouze odkazem na ceník žalobkyně.„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě v obchodních podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil.“ (viz právní věta rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3530/2016). 8. Podle §151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 10. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 6 352 Kč. Žalobkyně byla úspěšná pouze v rozsahu 69 % původního předmětu řízení, a proto jí náleží náhrada nákladů v rozsahu 38 % vynaložených nákladů (69 % - 31 %). 11. Podle §2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. činí výše paušální náhrady 300 Kč za každý úkon. 12. Podle §1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhl. č. 254/2015 Sb. pro účely vyhlášky se úkonem rozumí zejména mj. písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění, příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny. 13. Žalobkyně učinila v předmětném řízení dva úkony v podobě žaloby a výzvy k plnění po 300 Kč. Dále žalobkyni vznikly náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Z celkové částky nákladů řízení ve výši 1 600 Kč má v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. nárok na jejich náhradu v rozsahu 608 Kč (38 % z 1 600 Kč).