32 C 162/2022-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 15.036,37 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 1.135,74 Kč, dále spolu s úrokem z úvěru ve výši 18,16 % ročně z částky 15.036,37 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15.036,37 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o klasickém úvěru“ [číslo] to na základě žádosti o úvěr [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [anonymizována čtyři slova], se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr v celkové výši 14.300 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, a proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu. Dlužná částka ve výši 15.036,37 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 13.801,37 Kč, poplatky 800 Kč, smluvní pokutou 225 Kč a pojistným 210 Kč. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávek, Poštovními archy a Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce ústně do protokolu před ústním jednáním soudu dne [datum], že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výrocích II. tohoto rozsudku. 4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a ústnímu jednání soudu se nedostavila, svou neúčast omluvila podáním doručeným soudu dne [datum], v němž žalovaná požádala, aby věc byla projednaná v její nepřítomnosti. 5. K dotazu soudu ohledně toho, jak právní předchůdce žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalované, žalobce uvedl, postup jak postupoval úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobce, což doložil i řadou listinných důkazních prostředků. Soud zjistil, že proti žalované nebylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno žádné exekuční řízení, pouze dvě exekuční řízení proti žalované byla zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. Proti žalované nebylo nikdy vedeno žádné řízení o nařízení výkonu rozhodnutí. <i>Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalované:</i> 0 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 2 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. 6. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o klasickém úvěru [číslo] měl soud za prokázané, že to byla žalovaná, kdo požádal o poskytnutí úvěru a to ve spojení se scanem podpisového certifikátu, který je uveden u následujícího listinného důkazu. Žádostí/ Smlouvou o klasickém úvěru [číslo] Žádostí/ Smlouvou o revolvingovém úvěru – printscreen obrazovky – scan podpisového certifikátu měl soud za prokázané, že žalovaná nejenom požádala právního předchůdce žalobce o úvěr, ale i to, že s ním uzavřela smlouvu o úvěru poté, co byly žalované předloženy veškeré parametry úvěru v listině Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Přičemž šlo o klasický úvěr na nákup nábytku ve výši 14.300 Kč, který měl splácen ve 24 měsíčních splátkách po 715 Kč s roční pevnou úrokovou sazbou ve výši 18,16 %, kdy cena úvěru včetně pojištění činila 3.700 Kč, přičemž celková výše měsíční splátky úvěru včetně pojištění činila 750 Kč. Roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 20,27 % ročně, a celková částka k zaplacení činila 17.160 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění činila 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Úvěrový rámec revolvingového úvěru, o který žalovaná rovněž požádala v téže listině, činil 10.000 Kč při základní roční úrokové sazbě pohyblivé 22,68 %, a RPSN 43,58 %. Akceptačním dopisem [číslo] měl soud za prokázané, že žalované byl klasický úvěr, tak, jak je podrobně popsán výše, poskytnut. Výpisem z úvěru [číslo] měl soud za prokázané průběh čerpání a splácení úvěru žalovanou, stejně tak jako strukturu a výši dluhu. Všeobecnými obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Odstoupením od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně od smlouvy odstoupil a toto odstoupení zaslal žalované, odstoupení učinil z důvodu neplnění závazků žalovanou. Rámcovou smlouvou měl soud za prokázané znění této smlouvy. Produktovými obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Předžalobní výzvou měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovanou prostřednictvím svého zástupce k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby. Poštovním archem měl soud za prokázané, že předžalobní výzva byla žalované zaslána. Informacemi o bonitě klienta (na čl. 24) měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Oboustrannou fotokopií OP žalované (na čl. 25) měl soud za prokázané, že se žalovaná při uzavírání smlouvy prokázala tímto dokladem. Fotokopií cestovního pasu žalované (na čl. 26) měl soud za prokázané, že se žalovaná při uzavírání smlouvy prokázala tímto dokladem. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 14.300 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce svému závazku poskytnout žalované úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od 1. 11. 2016 podle kterého platí, že: <i>Omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele</i> <i>(1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>(2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivo