32 C 359/2021-43 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 19.240,23 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 1.226,29 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 19,37 % ročně z částky 18.309 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19.240,23 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o klasickém úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [anonymizována čtyři slova], se žalovaným dne [datum] a to na základě žádosti [číslo] z téhož data, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 18.309 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a od smlouvy odstoupil a pohledávku zesplatnil ke dni [datum], a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Žalovaný na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu uhradil částku 0 Kč. Dlužná částka ve výši 19.240,23 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou 18.309 Kč, poplatky 600 Kč a smluvními pokutami 331,23 Kč. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], Přílohou [číslo] – Seznamem postupovaných pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum], Potvrzením o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce ve svém podání doručené soudu dne [datum], kdy uvedl, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smluv se žalovaným vycházel při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelské úvěry i z tvrzení žalovaného a o kterých žalovaný prohlásil, že jsou pro tento účel dostatečná, úplná, pravdivá a přesná. A dále žalovaný prohlásil, resp. potvrdil, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a jeho finanční situaci. Žalobce dokonce předložil důkazní prostředky k těmto svým tvrzením, kterými prokazoval řádné zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce. 4. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že žalovaný měl vedeno 1 řízení EXE, které bylo zahájeno před uzavřením smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení, přičemž tato jedna jediná exekuce byla vedena pouze pro marginální částku 1.524 Kč a pro náklady nalézacího řízení 1.489 Kč, soud v daném případě dospěl k závěru, že tato jedna exekuce nemá negativní vliv na posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle názoru soudu tak žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl úvěruschopný. <i>Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalovanému:</i> 1 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí/smlouvou o klasickém úvěru [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce, tj. [anonymizována čtyři slova], a žalovaným byla uzavřena tato smlouva. Dále touto listinou měl soud za prokázané znění návrhu smlouvy i samotné znění smlouvy o úvěru (jak je označena výše v tomto odstavci, a dále v odstavci prvním v odůvodnění tohoto rozsudku) a to zejména výše úvěru tj. 18.309 Kč, který byl určen na financování nákupu TV, který měl být splácen v 11 splátkách po 1.830 Kč měsíčně splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje dnem [datum] s úrokovou sazbou 19,37 % ročně a s roční procentuální sazbou nákladů (RPSN) ve výši 19,55 % ročně, celkem tak žalovaný měl splatit 20.130 Kč. Výpisem z úvěrového účtu [číslo] za období od [datum] do [datum], měl soud za prokázané, že žalovaný na konto smlouvy neuhradil ničeho a rovněž strukturu a výši dluhu. Formulářem pro standardní informace od spotřebitelském úvěru – podepsaný žalovaným měl soud za prokázané, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru řádně seznámen se všemi parametry smlouvy o úvěru. Dopisem právního předchůdce žalobce žalovanému ze dne [datum] + 11x Poštovní poukázky A znějící na částku 1.830 Kč měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce sdělil řádně žalovanému, že mu byl poskytnut úvěr a rovněž platební informace ke splácení tohoto úvěru. Odstoupením od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně od smlouvy odstoupil a pohledávku zesplatnil a rovněž touto listinou měl soud za prokázanou výši a strukturu dluhu, jak byly podrobně rozebrány v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku a rovněž měl soud za prokázané doručení této listiny žalovanému – viz přehled odeslané pošty. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] učiněným zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba. Produktovými podmínkami pro klasické úvěry měl soud za prokázané jejich znění. Všeobecnými obchodními podmínkami pro poskytování bankovních produktů a služeb měl soud za prokázané jejich znění. Sazebníkem pro úvěry platným od [datum] měl soud za prokázanou výši poplatků spojených s úvěrem. Informacemi o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázané, že zprostředkovatel úvěru byl oprávněn za právního předchůdce žalobce se žalovaným tuto smlouvy uzavřít. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 6. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 18.309 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobci vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. 7. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal. 8. Nad rámec výše uvedeného soud považuje za vhodné ještě připomenout, že podle § 168 zák. 257/2016 Sb. účinného od 1. 11. 2016 platí, že: <i>„ Prodlení spotřebitele</i> <i>(1) Dostal-li se spotřebitel do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se namísto příslušných ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud jsou s tímto zákonem v rozporu, ustanovení § 122 až 124 a § 132, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí jeho účinnosti.</i> <i>(2) Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednán úrok z prodlení, který převyšuje úrok z prodlení nejvýše přípustný podle tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněným a nejvýše přípustným úrokem z prodlení pro účely § 122 odst. 1 písm. a) za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento