32 C 361/2021-54 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Žalobce se žalobou původně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 11.796 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.796 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 5.000 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby (která byla podána dne [datum]) uhradila částku 2.000 Kč dne [datum] a 3.000 Kč dne [datum] O částečném zastavení řízení co do částky 5.000 Kč soud rozhodl samostatným usnesením č. j. 32 C 361/2021-46 ze dne 15. 2. 2022, a to při ústním jednání, toto usnesení v písemné podobě bylo účastníkům doručeno prostřednictvím jejich zástupců, kdy zástupcům bylo doručeno dne [datum], přičemž zároveň toto usnesení nabylo právní moci, neboť se oba účastníci prostřednictvím svých zástupců odvolání do vyhlášeného usnesení o částečném zastavení řízení výslovně vzdali do protokolu, o čemž soud sepsal přílohu k protokolu o jednání, kterou oba zástupci účastníků vlastnoručně podepsali, toto usnesení tak nabylo právní moci dnem doručení, tj. [datum]. 3. Předmětem řízení tak po tomto částečném zastavení řízení zůstala částka 6.796 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.796 Kč od [datum] do [datum], dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.796 Kč od [datum] do [datum] a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.796 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři“ (dále jen„ Dohoda“) ve spojení s „ Přílohou [číslo] k Dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři“, kterou uzavřel žalobce se žalovanou dne [datum], na základě které podle článku II. 1. Dohody se žalovaná zavázala uhradit žalobci celkem částku 11.796 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce počínaje [datum] a konče [datum] a jedné poslední splátce ve výši 796 Kč, splatné dne [datum]. Žalovaná před podáním žaloby neuhradila na dluh ničeho a zbývalo jí tak uhradit částku 11.796 Kč. Podle článku III. 1. Dohody platí že:„ V případě prodlení s úhradou, byť jen jediné měsíční splátky, ztrácí dlužník (zde žalovaná – poznámka soudu) výhodu splátek, zbývající částka dluhu se stává splatnou dnem následujícím po dni splatnosti nesplacené splátky a dlužník je povinen neprodleně uhradit tuto celou zbývající část dluhu na účet věřitele, a to i bez jeho předchozí výzvy.“ 4. Soud považuje za vhodné připomenout, že výše uvedená Dohoda se týkala druhu žalované, který vznikl na základě„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]“ (dále jen„ Smlouva“), kterou uzavřel žalobce se žalovanou dne [datum] (v elektronické podobě), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu do 28 dnů od čerpání úvěru, splatnost úvěru nastala ke dni [datum], kdy měla žalovaná vrátit částku 5.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.097 Kč. Dlužná částka ve výši 11.796 Kč byla dle žaloby, resp. jejího doplnění, tvořena následujícími položkami: jistinou 5.000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 1.828 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 114,08 Kč, smluvní pokutou 0,1 % denně z částky 5.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 497,92 Kč, tj. k datu uzavření dohody, tzn. že částky již nenarůstají do budoucna a náklady zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby po 1.000 Kč (vycházejících z jistiny 5.000 Kč) a to za převzetí zastoupení a zaslání předžalobní výzvy + 2 paušální náhrady po 300 Kč a 21 % DPH. 5. Žalovaná se k věci vyjádřila prostřednictvím svého zástupce nejprve v odporu podaném proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu (podáno soudu dne [datum]) tak, že poukázala na to, že Dohoda odkazuje na Smlouvu, kterou žalobce nepředložil. Dále vyjádřila názor, že Dohoda není samostatným právním titulem, resp. není sama o sobě právním důvodem tvrzeného závazku žalované. Dále žalovaná tvrdila, že závazek, který měl být Dohodou uznán co do důvodu a výše, netrval, resp. v době uznání neexistoval. Závazek nemůže vycházet z Dohody ale pouze ze Smlouvy, k níž se Dohoda váže. Již z toho, že žalobce Smlouvu nepředložil, žalovaná dovodila, že neexistuje jakýkoliv doklad samotného základu jeho tvrzené pohledávky a žaloby je tak zjevně neopodstatněná. Dále žalovaná tvrdila, že ani, kdyby žalobce smlouvu předložil, nebyla by tato platná a to již od počátku neboť žalobce pochybil, neboť řádně nezjišťoval a neposoudil úvěruschopnost žalované v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Dále žalovaná tvrdila, že žalobce nemá právo ani na vrácení bezdůvodného obohacení, protože žalobce ani netvrdí ani nedokládá, jakou částku žalované na jistině úvěru poskytl a kolik bylo ze strany žalované případně uhrazeno. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu a uložit žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení za zastoupení advokátem. 6. Soud považuje za vhodné učinit na tomto místě dvě poznámky v rámci odůvodnění rozsudku, i když by nemusel, vzhledem k tomu, že se jedná o zjednodušený rozsudek: a) Žalovaná sama prostřednictvím zástupce žalobce soudu v průběhu řízení předložila (a to jako přílohu podání doručeném soudu dne [datum]) Smlouvu, která byla zcela identická se Smlouvou, kterou později v řízení předložil na výzvu soudu i žalobce – tzn., že tím soud měl za naprosto lichou obranu žalované spočívající v tvrzení neuzavření Smlouvy samotné, jak bylo učiněno žalovanou prostřednictvím jejího zástupce při ústním jednání dne [datum] – soud přiznává, že nad takovými argumentačními veletoči zůstává v němém úžasu! Soudu opravdu uniká, jak předložením Smlouvy má být prokázáno její neuzavření! Tím spíše, že uzavření Dohody, která na Smlouvu logicky navazovala a na ni odkazovala, žalovaná nijak nezpochybňovala, ale její uzavření naopak potvrdila. b) Druhou neméně pozoruhodnou skutečností, která se během řízení udála, je to, že žalovaná přistoupila k dobrovolné úhradě jistiny úvěru 5.000 Kč poté, kdy byla jednak uzavřena Dohoda, kterou uzavřel žalobce se žalovanou dne [datum] a zároveň poté, co byla podána žaloba (která byla podána dne [datum]), a to ve dvou splátkách, kdy uhradila částku 2.000 Kč dne [datum] (ještě před vydáním a doručením elektronického platebního rozkazu, který byl vydán dne [datum]) a 3.000 Kč dne [datum] (tzn. až po vydání a doručení elektronického platebního rozkazu). A soud se tudíž ptá, na základě čeho tedy žalovaná přistoupila k dobrovolným úhradám? Na základě neexistující Smlouvy Proč by to žalovaná dělala? Nebo na základě uzavřené Dohody Proč by to žalované dělala, kdyby si bývala byla myslela, že vůbec neuzavřela Smlouvu, na níž Dododa odkazovala? A proč by v takovém případě žalovaná vůbec uzavírala Dohodu Soud sice nemusí u zjednodušeného rozsudku provádět jiné, než zjednodušené odůvodnění, ale soudu to stejně nedá a své úvahy do odůvodnění vtělí tak, aby bylo zjevné, že se věcí podrobně zabýval po skutkové i právní stránce. 7. Soud provedeným dokazováním měl postavené na jisto, že žalobce před uzavřením Smlouvy se žalovanou řádně zjišťoval a rovněž řádně posoudil úvěruschopnost žalované přesně tak, jak normuje a ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobce zjišťoval provedenými lustracemi, zda proti žalované nejsou vedena exekuční řízení, insolvenční řízení, zda není občanský průkaz žalované veden v databázi odcizených a neplatných dokladů – vše s negativním výsledkem, přičemž toto ověřoval i soud a došel ke stejným výsledkům. Toto bylo prokázáno listinnými důkazy provedenými při ústním jednání dne [datum]. Žalobce nevycházel pouze z tvrzení žalované, ale vyžádal si od ní i podklady – Výpisy z účtu za čtyři měsíce, což o příjmových a výdajových poměrech žalované svědčí dostatečně a ve spojení s dalším prověřováním závazků žalované, svědčí pro závěr soudu o tom, že úvěruschopnost žalované žalobce byla zjišťována, prověřována a posuzována řádně. 8. O tom, že žalovaná byla úvěruschopná, svědčí dle názoru soudu i to, na co finanční prostředky na svém účtu žalovaná velmi často a opakovaně používala – a to na různé typy sázek – patrně tedy měla dostatek volných finančních prostředků, když jich mohla velké množství prosázet! Za této situace se tak soudu jeví jako nemravné nikoliv to, že žalobce požaduje jím žalované poskytnuté finanční prostředky i spolu s dalšími platbami, z nichž některé by však vůbec nevznikly, kdyby žalovaná plnila dle smlouvy řádně a včas, vrátit, ale naopak to, že žalovaná poskytnuté finanční prostředky od řady poskytovatelů zápůjček a úvěrů používá k hraní na internetu a k sázení na internetu, např. v [anonymizováno] apod., ale závazek vůči žalobci dobrovolně neuhradí – a to ani přes dobrovolně uzavřenou Dohodu A podepsaný sou