32 C 395/2021-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 13.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 1.937,71 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.000 Kč od [datum] do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 6.500 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 1.000 Kč, vyplacených v hotovosti při podpisu smlouvy, a dne [datum] byla mezi týmiž účastníky uzavřena„ Smlouva o úvěru“ [číslo] (tzn. smlouva stejného čísla, kterou žalobce v žalobě označil jako„ Dodatek ke smlouvě o úvěru“) na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 13.000 Kč vyplacených bezhotovostně na účet žalované (přičemž částka 13.000 Kč zahrnovala i dříve poskytnutých 1.000 Kč). Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu do [datum], splatnost úvěru nastala ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 19.500 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 13.000 Kč a smluvní pokutou 6.500 Kč. 2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne [datum], že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Dohodou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Potvrzením o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne [datum], Přílohou – Seznam postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: [právnická osoba] doručená soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patří žalované (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalované, měl soud za prokázané platy od právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 2.000 Kč dne [datum], ve výši 5.000 Kč dne [datum], ve výši 5.000 Kč dne [datum] (na čl. 23). Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává odeslání částky 2.000 Kč dne [datum] na účet žalované, Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává odeslání částky 5.000 Kč dne [datum] na účet žalované a Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává odeslání částky 5.000 Kč dne [datum] na účet žalované, měl soud za prokázané, že žalobce žalované na její účet poskytl bezhotovostně celkem 12.000 Kč. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], která je podepsaná žalovanou měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, kdy jistina činila 1.000 Kč a úroková sazba činila 0 % ročně, splatnost byla dohodnuta na 30 dní s možností prodloužení lhůty splatnosti, dále jí měl soud za prokázané, že žalované byla částka 1.000 Kč vyplacena v hotovosti. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], která je nepodepsaná žalovanou měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, kdy jistina činila 13.000 Kč (přičemž částka 13.000 Kč zahrnovala i dříve poskytnutých 1.000 Kč) a úroková sazba činila 0 % ročně, splatnost byla dohodnuta na 30 dní s možností prodloužení lhůty splatnosti, avšak datum splatnosti určené přímo datem bylo stanoveno na [datum] (což dle názoru soudu koliduje), dále jí měl soud za prokázané, že žalované byla částka celkem 12.000 Kč vyplacena bezhotovostně na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázané odeslání částky 1 Kč dne [datum] z účtu žalované na účet právního předchůdce žalobce. Listinou nazvanou:„ KIZAP [číslo]“ měl soud za prokázané osobní údaje žalované, které takto právní předchůdce žalobce evidoval. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – podepsaným žalovanou měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru seznámil žalovanou se všemi významnými parametry úvěru, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby a rovněž měl soud za prokázaný fakt, že se tato výzva dostala do dispozice žalované, jak vyplývá z podacího archu a to na adrese, kterou žalovaná právnímu předchůdci žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] sdělila. 6. Žalobce soudu nedoložil žádné důkazní prostředky k tomu, jak právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou zjišťoval úvěruschopnost žalované, tzn. je zřejmé, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, která byla podrobněji rozebrána v odstavci 1. tohoto rozsudku, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost byla posouzena pouze z tvrzení žalované. 8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 9. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 23.371,91 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení (celkem do dne vyhlášení rozsudku 16.871,91 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce ús