32 C 4/2022-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 62.676,08 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 62.676,08 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr ve výši 47.000 Kč. Žalovaný údajně úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem v dohodnutých splátkách, splatnost nastala ke dni [datum] a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu. Dlužná částka ve výši 62.676,08 Kč byla dle tvrzení žalobce tvořena následujícími položkami: jistinou 47.000 Kč a poplatky a úroky 15.678,08 Kč. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu dne [datum] dostavil, kdy uvedl, že nezná text smlouvy, smlouvu nemá k dispozici, ale je si vědom toho, že částka 47.000 Kč mu došla na jeho účet a žádá soud o povolení splácení částky 47.000 Kč ve splátkách po 3.000 Kč měsíčně. Na dluh 47.000 Kč jsem dosud ničeho neuhradil. Je [anonymizováno], má [anonymizována dvě slova] ve věku [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], druhé se má narodit v nejbližších dnech. Manželka žalovaného je toho času na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek cca ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný je zaměstnaný s průměrnou čistou měsíční mzdou ve výši cca [částka]. Bydlí všichni v pronajatém bytě, za který platí nájem [částka] měsíčně a náklady spojené s užíváním bytu [částka] měsíčně. Nevlastní žádný nemovitý majetek žalovaný ani manželka, ani majetek movitý větší hodnoty, pouze mají [značka automobilu], jde o velmi staré auto v ceně maximálně [částka]. 4. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že žalovaný měl vedeno 9 řízení EXE zahájených před uzavřením projednávané smlouvy o úvěru a dále 2 řízení EXE, která však byla zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení. Důležitý je i fakt, že v době údajného uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru sice již žalovaný byl oddlužen, ale o přílišné úvěruschopnosti žalovaného fakt, že byl dříve v insolvenci, opravdu nesvědčí. Již z tohoto je patrno, že žalovaný fakticky úvěruschopný nebyl. <i>Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalovanému:</i> 9 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 2 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Detailem insolvenčního řízení, měl soud za prokázané, že úpadek byl zjištěn dne [datum] a insolvenční řízení skončilo usnesením o vzetí na vědomí splnění oddlužení ze dne [datum], tzn., že v době údajného uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru sice již žalovaný byl oddlužen, ale o přílišné úvěruschopnosti žalovaného fakt, že byl dříve v insolvenci, opravdu nesvědčí. Odpovědí banky [právnická osoba] doručená soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patřil žalovanému (na čl. 21) + Výpisem z běžného účtu žalovaného, měl soud za prokázanou platbu od žalobce žalovanému ve výši 47.000 Kč dne [datum] (na čl. 24). Potvrzením o provedené platbě z účtu právního předchůdce žalobce, z něhož se podává platba 47.000 Kč dne [datum] (na čl. 26) měl soud za prokázanou platbu od žalobce žalovanému. Výpisem z úvěrového účtu (na čl. 27) měl soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka 47.000 Kč a dále fakt, že žalovaný z této částky ničeho neuhradil. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] – nepodepsanou žalovaným měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě s právním předchůdcem žalobce uzavřel skutečně žalovaný – viz podrobněji následující odstavec odůvodnění. Listinou nazvanou:„ Platební informace“ z níž se podává výběr ve výši 47.000 Kč dne [datum] (na čl. 29) měl soud za prokázaný obsah této listiny, zejména výběr ve výši 47.000 Kč, avšak nijak touto listinou naopak nebyla prokázána struktura tzv. celkové dlužné částky k datu splatnosti 62.676,08 Kč, která zde byla rovněž uvedena. To znamená, že soud vůbec neměl za prokázanou relevanci údajů uvedených v této listině, přičemž za velmi podivné považuje fakt, že tato listina nebyla datována, což je u právního dokumentu věc skutečně na pováženou. Listinou nazvanou:„ [jméno] [příjmení] info“ ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka 47.000 Kč, respektive že tuto skutečnost reflektoval interní doklad právního předchůdce žalobce. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovanému byla zaslána tato výzva a že se mu dostala do dispozice. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru – nepodepsanými žalovaným měl soud za prokázané znění této listiny, avšak nikoliv to, zda se s ní žalovaný skutečně seznámil. Obchodními podmínkami ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice – nepodepsanými žalovaným, měl soud za prokázané znění těchto podmínek, avšak nikoliv to, zda se s nimi žalovaný skutečně seznámil. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla poskytnuta částka 47.000 Kč, a to převodem na tento účet dne [datum] (že šlo o účet patřící žalovanému, soud zjistil z odpovědi banky na č. l. 23 spisu). Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel se žalobcem skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, to že žalobce tvrdil, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka 47.000 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. [bankovní účet] dne [datum], jak soudu na dotaz sdělila [právnická osoba] ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne [datum] (na čl. 21 – 24 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 47.000 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 47.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku. Částku 47.000 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobcem uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl. 7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníko