46 C 321/2021-29 — Okresní soud v Mostě

1. Předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (poskytovatel služby [anonymizováno]) doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 110 175,55 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Podle žaloby, [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí hotovostního úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru [právnická osoba] poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši úvěrového rámce 100 000 Kč. Podle žaloby v průběhu úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem 100 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil celkem 3 758 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, přistoupila [právnická osoba] k zesplatnění úvěru dopisem ze dne [datum]. Žalobou je požadována jistina ve výši 99 115,93 Kč, neuhrazené úroky ke dni zesplatnění ve výši 8 943,67 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč a neuhrazená část poplatku za poskytnutí úvěru 1 115,95 Kč. Žalobou je rovněž požadován úrok a úrok z prodlení z jistiny od [datum] a smluvní úrok z prodlení z částky 99 115,93 Kč od [datum] do zaplacení. 3. V průběhu řízení došlo sloučení fúzí původní žalobkyně se [právnická osoba] [příjmení] a.s. O procením nástupnictví současné žalobkyně bylo rozhodnuto samostatným usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 29. 12. 2021 č.j. 46 C 321/2021 -20. 4. Ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr předchůdkyně žalobkyně uvedla, že žalovaný v rámci úvěrové žádosti předložil doklady totožnosti a také výpisy z bankovního účtu žalovaného za rozhodné období. Žalovaný deklaroval výši svého čistého měsíčního příjmu ve výši [částka] od zaměstnavatele [právnická osoba], přičemž výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného činila [částka]. 5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k jemu zaslané výzvě nevyjádřil. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (vhozením do schránky) na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. 6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Z vyplněného formuláře vyplývá, že žalovaný o sobě uvedl, že jeho příjmy činí [částka] a výdaje [částka], z čehož na bydlení připadá [částka]. 8. Z výpisů z běžného účtu za měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] vyplývá, že počáteční i konečný zůstatek účtu žalovaného byl velmi nízký, v některých měsících výdaje žalovaného přesáhly jeho příjmy. Žalovaný měl střídavě příjem ze zaměstnání, z příspěvku v nezaměstnanosti, avšak současně opakovaně utrácel za hazardní hry. 9. Z výplatních pásek za měsíce [anonymizována dvě slova] [rok] a [anonymizováno] [rok] vyplývá, že žalovaný pobíral čistou mzdu u společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], [částka] a [částka]. 10. Z kopií občanského průkazu a kartičky zdravotní pojišťovny soud rozhodné skutečnosti nezjistil. 11. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že dle smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný měl zavázat splatit 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 879 Kč měsíčně. Úvěr měl být úročen sazbou 13,49 % p. a. Úvěrová smlouva není žalovaným podepsána. Obsahuje pouze„ sms kód [číslo]“. 12. Z potvrzení o vyplacení úvěru [číslo] vyplývá, že na účet žalovaného byla [právnická osoba] s.r.o. zaslána dne [datum] částka 100 000 Kč. 13. Z přehledu úvěru vyplývá, že žalovaný splatil pouze 3 758 Kč. 14. Z výzvy před zesplatněním ze dne [datum] je zřejmé, že věřitelka evidovala prodlení žalovaného se splacením tří splátek. 15. Z dopisu označeného jako ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne [datum] vyplývá, že věřitelka úvěr za žalovaným zesplatnila. Dle poštovního podacího archu byla zásilka odeslána [datum]. 16. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 21. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 22. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 23. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 24. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/ 2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 25. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 26. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 27. Soud dále vycházel z ust. § 2991 odst. 1 o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se