46 C 356/2021-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 16 290 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 164,41 Kč za období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 290 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] Úvěrovou smlouvu. K uzavření obou smluv mělo dojít prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný měl podle smlouvy žalobkyni vrátit poskytnutou částku, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 980 Kč Částku 20 000 Kč zaslala žalobkyně na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně měl splatit úvěr do 24 měsíců. Žalovaný dle žalobních tvrzení uhradil pouze částku 17 552 Kč. V důsledku prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaná částka 16 290 Kč se skládá neuhrazené jistiny ve výši 13 214 Kč, úroků ve výši 814 Kč, účelně vynaložených náklad v celkové výši 360 Kč a smluvních pokut ve výši 1 902 Kč. Žalovaný byl k zaplacení vyzván předžalobní výzvou. 3. Ohledně schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že vycházela především z vlastního statistického modelu, v rámci něhož bylo zjišťováno kreditní skóre žalovaného. Žalobkyně žalovaného prověřovala rovněž na základě údajů z registru NRKI a BRKI, [příjmení] a dále z Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Dále pak srovnávala příjmy a výdaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je zaměstnanec, jeho čistý měsíční příjem činí 17 500 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti měl dosahovat 16 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného na bydlení činily 9 000 Kč. Žalovaný neměl vyživovací povinnosti. Žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani neměl exekuce. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k jemu zaslané výzvě nevyjádřil. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (vhozením do schránky) adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z úvěrové zprávy ohledně žalovaného vyplývá, že žalovaný v minulosti opakovaně čerpal úvěry, v době žádosti o úvěr mu zbývalo splatit 11 511 Kč. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z úvěrové smlouvy datované ke dni [datum] ([příjmení] žádosti [číslo]), předložených žalobkyní soud zjistil, že formulář a žalobkyní předložená smlouva nejsou vlastnoručně podepsány žalovaným. K uzavření smlouvy mělo dojít elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Z formuláře pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru a z textu úvěrové smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému částka 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 660 Kč a úvěr měl být splacen do 24 měsíců. Roční úroková sazba byla ve smlouvě uvedena ve výši 49,20 %. 8. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného a z příkazu k úhradě vyplývá, že na účet žalovaného byla žalobkyní zaslána dne [datum] zaslána částka 20 000 Kč. 9. Z výpisu z běžného účtu za měsíc srpen 2019 vedeného na jméno žalovaného vyplývá, že účet vykazoval záporný zůstatek. Z výpisu pak nevyplývá pravidelný příjem žalovaného ze zaměstnání. 10. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovanému byl účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatek za minimální splátku ve výši 3 960 Kč, účelně vynaložené náklady 460 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 902 Kč a úroky a úroky z prodlení. Žalovaný v průběhu splácení uhradil celkem částku 17 552 Kč (naposledy splátkou ze dne [datum]). 11. Z předložené fotografie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že údaje z občanského průkazu (jméno, rodné číslo, adresa pobytu, číslo [příjmení]) se shodují s údaji uvedenými ve smlouvě. 12. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení výzvami ze dne [datum] a [datum]. 13. Předžalobní výzva byla vystavena dne [datum]. Dle poštovního archu byla výzva odeslána téhož dne. 14. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 17. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 18. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/ 2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 19. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 20. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 21. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 22. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou