46 C 60/2022-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u okresního soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 704,42 Kč s příslušenstvím. 2. Podle žaloby předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru a poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná čerpala ke dni [datum] částku úvěru ve výši 63 261,97 Kč. V důsledku prodlení žalované se splácením úvěru věřitelka od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. K okamžiku zesplatnění tvořila dluh jistina ve výši 4 363,31 Kč, úroky ve výši 469,36 Kč, pojistné 179,75 Kč, poplatek za vymáhací proces 600 Kč a smluvní pokuta dle obchodních podmínek 92 Kč. 3. Žalobkyně dále doplnila, že v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů sdělených žalovanou. V úvěrové smlouvě žalobkyně uvedla, že pracuje pro [právnická osoba] [země] s měsíčním příjmem [částka] a s vedlejšími příjmy [částka]. Své náklady na bydlení žalovaná vyčíslila částkou [částka] měsíčně a uvedla, že jiné závazky nemá. Uvedla, že je [anonymizována dvě slova] a bydlí v nájmu. Finanční závazky žalované byly prověřovány v databázi [příjmení]. Žalovaná neprocházela interním blacklistem žalobkyně, centrální evidencí exekucí ani v insolvenčním rejstříku. Žalovaná úvěr čerpala a řádně hradila přes šest let. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že žalovaná s takovým postupem souhlasí, když se k němu zaslané výzvě nevyjádřila. Žalované byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena náhradně na adresu jejího trvalého pobytu zjištěného z centrální evidence obyvatel. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, ke dni účinnosti přeshraniční fúze, tj. k [datum], přešel na nástupnickou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa žalobkyně], [země], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v [anonymizováno] pod registračním číslem: [tel. číslo], která v České republice podniká prostřednictvím svého odštěpného závodu [právnická osoba], který je zapsán v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. [anonymizováno] [číslo], veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zanikající [právnická osoba], a.s., dříve se sídlem [adresa žalobkyně], Česká republika, [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. B [číslo]. 7. Ze žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěru a rámcové smlouvy o platebních službách [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že žalované byl [právnická osoba], a.s. poskytnut kromě jiného také revolvingový úvěr ve výši úvěrového limitu 24 000 Kč. Ve vlastním textu smlouvy není upravena smluvní pokuta. Smluvní pokuta je upravena ve zcela drobným písmem vytištěných nečitelných a nepodepsaných všeobecných obchodních podmínkách, a to v závěrečných ustanoveních (čl. X). Ve vlastním textu úvěrové smlouvy nejsou ani upraveny poplatky za vymáhací proces/náklady na upomínky. 8. Z žádosti vyplývá, že poskytovatel úvěru zjistil, že žalovaná je pracuje jako [anonymizováno] ve [právnická osoba] s čistým příjmem [částka] a s ostatními příjmy [částka], přičemž její náklady na bydlení činí [částka]. 9. Z výtahu sazebníku a ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že uvedené listiny nejsou žalovanou podepsány a není zřejmé, zda jí byly předloženy. 10. Z přehledu transakční historie úvěru vyplývá, že žalovaná úvěry čerpala a byl jí rovněž zvyšován úvěrový limit, avšak následně s větším odstupem se dostala do prodlení se splácením. Z přehledu dále vyplývá, že věřitelka uplatnila proti žalované smluvní pokuty v celkové výši 2 884,61 Kč, přičemž dosud nezaplacených má být 92 Kč. Žalobkyně rovněž žalovanému účtovala poplatky za vymáhací proces neupravené ve vlastní smlouvě ve výši celkem 5 400 Kč. 11. Z dopisu ze dne [datum] je patrné, že žalovaná se dostala do prodlení se splácením. 12. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že s ohledem na prodlení žalované žalobkyně odstoupila smlouvy o úvěru ke dni [datum]. 13. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby dne [datum]. 14. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, a to ze smlouvy o poskytnutí úvěru, kterou měl soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smluv o poskytnutí. Vlastní text smluv neobsahuje ujednání o smluvních pokutách. 15. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru přistoupila žalobkyně ke zesplatnění úvěru. 16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalované straně úvěr a žalovaná jej bude způsobem ve smlouvě stanoveném, splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazek ze strany společnosti žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl. 18. Okresní soud ohledně účtované smluvní pokuty znovu odkazuje na právní závěr vyslovený Ústavním soudem v nálezu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž se podrobně vyslovil ve vztahu k neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve všeobecných obchodních podmínkách v režimu spotřebitelských smluv. Na odůvodnění tohoto nálezu okresní soud pro stručnost plně odkazuje. Citovaný nález plně dopadá i na smluvní pokuty upravené jednostranně přijatým sazebníkem či všeobecnými úvěrovými podmínkami. Na projednávanou věc plně dopadá rovněž plně judikatura Ústavního soudu, která se zásadním způsobem vyjádřila k ustanovením spotřebitelských smluv psaných velmi malým až nečitelným písmem v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 342/09 ze dne 15. 6. 2009 (N 144/53 SbNU 765). 19. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvních pokutách nebylo sjednáno ve spotřebitelské smlouvě, kterou žalobkyně se žalovanou uzavřela, ale bylo skryto v žalovanou nepodepsaných a drobným písmem tištěných všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně (její právní předchůdkyně), je ujednání o smluvních pokutách, resp. jiných sankčních platbách neplatné. Okresní soud zdůrazňuje, že v případě smluvních pokut se jedná o pro spotřebitele velmi citelné ujednání, přičemž jeho významu musí odpovídat i výrazné a na první pohled viditelné umístění ve smlouvě, tak aby si ho všiml a uvědomil i pouze průměrně pozorný čtenář (spotřebitel). 20. Nadto, podle § 1813 o.z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 21. Článek 1 odst. 2 směrnice [číslo] stanoví, že smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo (Evropská unie), zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice. 22. Podle článku 3 odst. 1 této směrnice, smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. 23. Podle článku 4 odst. 2 uvedené směrnice, posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. 24. Podle článku 5 téže směrnice, v případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2. 25. Článek 6 odst. 1 směrnice [číslo] stanoví, že členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání. 26. Okresní soud připomíná, že podle ustálené judikatury vychází systém ochrany zavedený směrnicí [číslo] z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z