48 C 218/2021-78 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas neuhradila ve sjednaných 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje [datum]. Jelikož nebyla dlužná částka uhrazena do [datum], úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] od [datum] až do zaplacení úrokem ve výši 23,66% ročně. Žalovaná celkem na úvěr uhradila do doby postoupení [částka], poslední úhrada byla z [datum]. Po postoupení pohledávky dále uhradila ve splátkách celkem [částka]. Úhrady byly dle smlouvy přednostně započítávány na úroky a poplatky za administrativní činnost. Úvěruschopnost žalované byla posouzena před poskytnutím úvěru, byly zohledněny příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně další úhrady úvěru neeviduje. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná namítla, že žalobkyně nezohlednila všechny úhrady žalované, uhradila navíc [částka] ve splátkách panu [příjmení] či [příjmení] z [anonymizováno] v letech 2017 [číslo]. [jméno] pro [právnická osoba], v minulosti pracovala, její úvěr byl veden elektronicky, proto neměla písemná potvrzení o úhradách po celou dobu poskytnutí úvěru. Poté, co přestala pracovat pro [právnická osoba], ztratila přístup do interního systému a žádala o jeho obnovení, aby měla přehled o úhradách, nebylo jí vyhověno. Poté ji kontaktovat muž [příjmení] nebo [příjmení] od [právnická osoba], a začala mu splácet úvěr, vždy si mu musela říct o písemné potvrzení o úhradě, tato potvrzení předložila soudu. Žalovaná potvrdila čerpání úvěru ve výši [částka] a schopnost splácet úvěr ve výši [částka] týdně. Žalovaná nebyla schopna blíže identifikovat muže [příjmení] či [příjmení], aby jej bylo možno ztotožnit. K majetkovým poměrům uvedla žalovaná, že je [anonymizováno] - [anonymizováno], v průběhu epidemie COVID-19 měl podstatně snížené příjmy, [anonymizováno] ani [anonymizováno] na [anonymizováno], její příjmy se nyní pohybují kolem [anonymizováno] – [částka] měsíčně čistého, má obvyklé výdaje, [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], splácí jiný úvěr ve výši [částka] měsíčně. Tento úvěr by byla schopna splácet po [částka] měsíčně, sama by chtěla úvěr splatit s ohledem na výši příslušenství co nejrychleji. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Výzva k plnění se základním skutkovým a právní rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žalobě. 6. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovanou, předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka] žalované, který měla žalovaná uhradit v celkové výši [částka] (v případě řádného splácení) v 58 týdenních splátkách po [částka]. Kromě jistiny [částka] měla uhradit žalovaná i náklady spojené s úvěrem ve výši [částka] a poplatek [částka]. Úvěr byl žalované poskytnut převodem. Úroková sazba byla sjednána ve výši [anonymizováno] ročně za poskytnutí úvěru. Úhrady se započítávají nejdříve na úrok, poté na poplatek a pak na náklady a pojištění a nakonec na jistinu. 7. Karta zákazníka – žádost o zápůjčku prokazuje, že žalovaná požádala [právnická osoba], o poskytnutí úvěru ve výši [částka] se splátkami na 58 týdnů převodem na účet dne [datum]. Byla ověřena její totožnost, zjištěn druh bydlení, její příjmy a výdaje. Disponibilní příjem byl [částka] měsíčně. 8. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za ní žalobkyni. 9. Podací lístky ze dne [datum] a [datum] prokazují, že byly odeslány dopisy žalované. Časově to odpovídá předžalobní upomínce a oznámení o postoupení pohledávky. 10. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznam postoupených pohledávek prokazují, že byla postoupena žalovaná pohledávka za žalovanou žalobkyni. 11. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 12. Emaily ze dne [datum] a [datum] od žalované pro [anonymizováno] prokazují, že žalovaná namítla hotovostní úhrady panu [spisová značka] a nižší zůstatek k úhradě. Emailem ze dne [datum] jí bylo [příjmení] [jméno] odpovězeno, že má doložit tyto úhrady. 13. Přehled úhrad žalované výpisem včetně dokladů o hotovostních úhradách a dokladů o bezhotovostních úhradách prokazuje, že sporné mezi účastníky jsou pouze hotovostní úhrady panu [příjmení] / [příjmení], které jsou rukou psány na samostatné papíry s uvedením částky, data, čísla úvěru a nečitelným podpisem, celkem takto uhrazeno [částka] v době od [datum] do [datum]. 14. Dopis žalované bez data žalobkyni a dopis žalobkyně ze dne [datum] prokazují, že žalovaná namítla sporné hotovostní úhrady, které žalobkyně neeviduje. 15. [právnická osoba], dopisem ze dne [datum] sdělil, že neeviduje úhrady předložené žalovanou, v předmětné době neeviduje žádného spolupracovníka jménem [příjmení] či [příjmení] v oblasti [obec]. Z připojených evidovaných úhrad evidovaných [anonymizováno] vyplývá, že tyto odpovídají již ve spisu založeným úhradám žalobkyní. 16. Žalovaná po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neoznačila důkazní prostředky k prokázání tvrzení o úhradách ve prospěch žalovaného úvěru. 17. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], žalovaná potvrdila jeho poskytnutí, zcela jej nesplatila, její splátky byly započteny v souladu se smlouvou, žalovaná neprokázala tvrzené splátky ve prospěch úvěru, kdy nebylo prokázáno, že tvrzený [příjmení] či [příjmení] peníze převzal ve prospěch [anonymizováno], naopak [anonymizováno] takovou osobu jako zaměstnance v oblasti [obec] ani neeviduje. Nebylo možné jej blíže identifikovat a tudíž ani vyslechnout. Smluvně byl sjednán úrok ve výši [anonymizováno] ročně. 18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 19. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. 20. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Soud přiznal i požadovaný úrok ve výši 23,66% ročně, který je nepatrně nižší než smluvní úrok ze smlouvy. Soud nemohl zohlednit úhrady tvrzené žalovanou, neboť nebylo prokázáno, že by tyto úhrady přijímal [příjmení] či [příjmení] jménem [anonymizováno]. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podl