48 C 219/2021-34 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], smluvní pokuta [částka] ve výši 0,1% denně z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum], poplatky [částka] za zesplatnění úvěru, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 36 měsíčních splátkách po [částka] v celkové výši [částka], tedy s úrokem 34,75% ročně. Žalovaný uhradil 11 splátek po [částka], poslední dne [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením, byly mu zaslány dvě upomínky, poslední včetně zesplatnění úvěru a výzvy k úhradě částky [částka] jistiny a [částka] poplatku za upomínku. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována, byly posouzeny jeho příjmy, výdaje i hrazené splátky, včetně veřejných databází. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum], předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka], který měl být splacen v celkové výši [částka] v 36 měsíčních splátkách po [částka]. Úrok činil 34,75% ročně. Úvěr byl poskytnut převodem na účet žalovaného. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky pro případ prodlení se splácením dvou měsíčních splátek z dlužné částky. Pro případ prodlení se zaplacením dvou splátek je možno úvěru zesplatnit. Náklady za druhou upomínku k úhradě činí [částka]. Předsmluvní informace k žádosti o úvěr prokazují, že žalovanému byly poskytnuty informace o úvěru před jeho sjednáním. Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru společnosti [právnická osoba], neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. Výpis z účtu u [právnická osoba], prokazuje, že byla částka [částka] poukázána na účet žalovaného ze smlouvy o úvěru dne [datum]. Oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení před podáním žaloby, že dlužná částka byla zesplatněna. Výpis z platebního kalendáře prokazuje, že žalovaný uhradil naposledy jedenáctou splátku dne [datum], která byla splatná dne [datum], dále nic neuhradil. Dodejky žalovanému na adresu [adresa žalovaného], [obec] prokazují že bylo žalovanému zasláno zesplatnění na známé adresy, na druhé adrese byl žalovaný neznámý, na první adrese byla zásilka dne [datum] vhozena do schránky. Printscreen obrazovky prokazuje, že žalobkyně posuzovala v interním systému úvěruschopnost žalovaného, byly zjištěny příjmy žalovaného, jeho výdaje na úvěry, ověřeno zaměstnání žalovaného u zaměstnavatele od [číslo]. Příjmy žalovaného byly zjištěny ve výši [částka]. Byla provedena kontrola insolvence, [příjmení]. Výpis z účtu žalovaného za [číslo], [číslo] a [číslo] prokazuje příjmy a výdaje žalovaného, včetně příjmů ze zaměstnání, zůstatky na účtu žalovaného byly kladné, není patrné čerpání či splácení jiných úvěrů vyjma čerpání [částka] dne [datum]. Lustrace exekucí prokazuje, že vůči žalovanému není žádná vedena. Karta posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že bylo kromě jiného zohledněno i bydlení žalovaného, jeho příjmy a ověření příjmu u zaměstnavatele, počet členů domácnosti, příjmy celé domácnosti [částka], výdaje celé domácnosti [částka], celkové splátky celé domácnosti [částka], stávající výše úvěrů byla [částka]. Příjem žalovaného byl zjištěn ve výši [částka], výdaje [částka], výdaje na úvěry [částka], disponibilní příjem [částka]. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. Úvěruschopnost byla dostatečně ověřována. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Bylo prokázáno, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, soud proto přiznal smluvní pokutu v požadované výši, neboť tato není v rozporu s právní úpravou. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].