48 C 224/2021-22 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 14 822,77 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o Bankovních produktech a službách úvěru ze dne [datum] mezi [právnická osoba], (tehdy [právnická osoba]) a žalovaným, na základě které byl žalovanému veden účet [číslo]. Na základě Dispozice k této Smlouvě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr [anonymizováno] ve výši 26 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil a překročil sjednaný limit. Dne [datum] byl dluh převeden ve výši 18 996,79 Kč na nově zřízený úvěrový účet [číslo] aby mohl žalovaný dluh splácet. Žalovaný dlužnou částku nesplatil, proto byl ke dni [datum] úvěr prohlášen za splatný v žalované výši. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum] prokazuje, že [právnická osoba] na základě této smlouvy vedla pro žalovaného účet [číslo]. Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru ze dne [datum] prokazují, že dle čl. 20 je [příjmení] oprávněna v případě nedodržení Kreditního období zrušit Povolený limit, v den zrušení Povoleného limitu otevřít úvěrový účet a převést na něj debetní zůstatek z Běžného účtu (dále jen„ Splatný [anonymizováno]“); Klient je povinen splatit Splatný [anonymizováno] Bance v pravidelných měsíčních anuitních splátkách tak, aby délka splácení nepřesáhla dobu 48 měsíců a dále platit úroky ze Splatného [anonymizováno]; výše úrokové sazby ze Splatného [anonymizováno] je Uveřejněna v Úrokovém lístku. Anuitní měsíční splátky budou obsahovat splátky Splatného [anonymizováno] a úroky ze Splatného [anonymizováno]. Převedením debetního zůstatku z Běžného účtu na úvěrový účet Splatný [anonymizováno] není [příjmení] poskytován nový spotřebitelský úvěr. Dispozice ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovanému poskytnut [anonymizováno] s limitem 26 000 Kč a úroky 21,99% ročně. Ukončení poskytování [anonymizováno] k Běžnému účtu [číslo] [bankovní účet] ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalovanému pro přečerpání limitu oznámeno zrušení [anonymizováno] a převod debetního zůstatku na nový účet ve výši 17 954,87 Kč a zároveň počátek účtování úroků z prodlení ve výši 10 % ročně s ohledem na počátek prodlení. Výpis z účtu ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný dlužil na účtu [číslo] částku 14 822,77 Kč a úrok z prodlení 966,28 Kč. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postoupených pohledávek prokazuje, že byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení před podáním žaloby. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. Sazebník GE [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy ze zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) ve znění účinném do 31. 12. 2013. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z ust. § 497 obch. zák. o smlouvě o úvěru, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. Na příslušenství pohledávky, tj. na úroky z prodlení, soud aplikoval ust. § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. S ohledem na počátek prodlení v roce 2019 se neuplatní úprava § 3 a 9 zák. č. 177/2020 Sb. a § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. S ohledem na uzavření smlouvy v roce 2005 a dispozice v roce 2008, když banka znala pohyby na účtu žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný i s ohledem na jeho provedení po 11 letech. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 031,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 822,77 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 850 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 150 Kč ve výši 1 081,50 Kč.