50 C 149/2021-46 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 21 480 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to za úplatu a úrok (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila 15 000 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 3 513,24 Kč, poplatek za sjednání řádného trvání smlouvy 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 289,39 Kč, poplatek za životní pojištění 197,37 Kč, kapitalizovaný úrok 1 233,81 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 540,28 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením Smlouvy, řádně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě předložených dokladů o jejích příjmech a výdajích (nájemné, SIPO), dále lustrací v dostupných rejstřících dlužníků, insolvenčním rejstříku, čímž splnila svoji povinnost. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že ze mzdy má příjem [částka]. Další příjem nebyl uveden. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce [částka], ostatní výdaje [částka], splátky úvěru [částka] celkové výdaje [částka]. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. Jako doklady o příjmech a výdajích předložila doklad o příjmu ze zaměstnání, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Žalobkyní uvedené předložení SIPO není zaškrtnuto. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 20 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 4 000 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 8 000 Kč, pojištění 480 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku celkem 36 480 Kč v 60ti splátkách po 608 Kč měsíčně. Roční RPSN byla dohodnuta ve výši 215,01 Kč. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 15 000Kč. Ze smlouvy je zřejmé, že žalované ve skutečnosti byla poskytnuta částka 12 460 Kč, když 7 540 Kč bylo použito na úhradu dříve poskytnutého úvěru. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek a z oznámení postoupení ze dne [datum], spolu s podacím lístkem je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 25 230 Kč. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 24 718,04 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). 9. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila nájemní smlouvu, výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. 10. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka]. 11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění. 12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 13. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 14. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký a to ve výši [částka], tedy nižší, než činila minimální mzda. Výdaje a náklady žalované však, vyjma nájemného, nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že