50 C 157/2021-42 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 3 389 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastníci [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy na bankovní účet č. [bankovní účet]. Za to se žalovaný zavázal úvěr do 30 dnů vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek 99 Kč. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného odeslala žalobkyně žalovanému celkem 2 upomínky a vznikly jí tak dodatečné náklady na uplatnění pohledávky ve výši 200 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 2. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím lustrace žalovaného ve veřejných a neveřejných databázích a prostřednictvím statistické modelu. Na základě získaných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud učinil následující skutkový závěr. Účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl toho času žalovaný. Za to se žalovaný zavázal úvěr do 30 dnů vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek 99 Kč. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil ničeho a je v prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného odeslala žalobkyně žalovanému celkem 2 upomínky a vznikly jí tak dodatečné náklady na uplatnění pohledávky ve výši 200 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím lustrace žalovaného ve veřejných a neveřejných databázích ([příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR) a prostřednictvím statistické modelu. Jako příjem žalovaného zjistila žalobkyně částku 16 000 Kč. Na základě získaných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Na smlouvu o úvěru aplikoval soud § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na posouzení úvěruschopnosti aplikoval soud § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na náklady s uplatněním pohledávky aplikoval soud § 513 o. z. a na úroky z prodlení aplikoval soud § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Na základě učiněného skutkového závěru a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že splnila veškeré své smluvní a zákonné povinnosti a naopak žalovaný tyto povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 389 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.