50 C 169/2021-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 146 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně, uzavřela žalobkyně s žalovanou [datum] smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalované [datum] úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Za to se žalovaná zavázala prostřednictvím měsíčních splátek úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 198 Kč a úrok v rámci 2. – 8. měsíční splátky ve výši 294 Kč, to vše do 24 měsíců ode dne poskytnutí úvěru. 2. Dále si žalovaná zvolila službu označenou jako„ [anonymizována dvě slova]“ za kterou se zavázala platit měsíční poplatek ve výši 99 Kč po dobu trvání smlouvy. Za období od [datum] do [datum] vznikla žalované povinnost zaplatit za měsíční poplatky částku 495 Kč. 3. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím lustrace žalované ve veřejných a neveřejných databázích ([příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR) a prostřednictvím statistické modelu. 4. Žalovaná po dobu trvání smlouvy nezaplatila ničeho. 5. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovanou, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1 000 Kč. Z důvodu prodlení žalované vznikly žalobkyni též dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 560 Kč, za celkem 5 odeslaných upomínek. 6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela [datum] smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalované [datum] úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Za to se žalovaná zavázala prostřednictvím měsíčních splátek úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 198 Kč a úrok v rámci 2. – 8. měsíční splátky ve výši 294 Kč, to vše do 24 měsíců ode dne poskytnutí úvěru. Dále si žalovaná zvolila službu označenou jako„ bezpečná splátka“ za kterou se zavázala platit měsíční poplatek ve výši 99 Kč po dobu trvání smlouvy. Za období od [datum] do [datum] vznikla žalované povinnost zaplatit za měsíční poplatky částku 495 Kč. 9. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím lustrace žalované ve veřejných a neveřejných databázích ([příjmení], CRIBIS) a prostřednictvím statistické modelu a na základě zjištěných údajů posoudila žalovanou jako úvěruschopnou. 10. Z výpisu plateb soud zjistil, že žalovaná po dobu trvání smlouvy nezaplatila ničeho. 11. Z ceníku žalobkyně soud zjistil, že pro případ prodlení si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. 12. Z vyjádření banky soud zjistil, že ke dni poskytnutí úvěru byla majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet] žalovaná. 13. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že z důvodu prodlení žalované vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení celé dlužné částky a vznikly jí tak náklady na upomínání v celkové výši 560 Kč. 14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 21. Na základě zjištěného skutkového a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že splnila veškeré své zákonné a smluvní povinnosti a naopak žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila a je v prodlení s jejich plněním. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 389 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.