50 C 33/2020-117 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 31. 3. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala vydání souboru movitých věcí, lešenářského nářadí, v rozsahu, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozhodnutí (dále jen„ soubor lešení“). Uvedla, že je výlučným vlastníkem souboru lešení, které využívá ve své podnikatelské činnosti, v jejímž rámci provádí montáž a demontáž velkých souborů průmyslového lešení a lešenářského materiálu. Soubor lešení byl zajištěn Policií ČR na pozemcích, které jsou ve spoluvlastnictví žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení] [příjmení]. Policie soubor lešení následně dne 9. 11. 2017 vydala žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání souboru lešení, ale ta jej nikdy nevydala, ani částečně. Žalobkyně má soubor lešení označen specifickou barevnou kombinací a na některých dílech je tzv. mikroúderem vyražena firma žalobkyně. Podle těchto znaků žalobkyně bezpečně poznala, že se jedná o její lešení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná bez právního důvodu zadržuje movité věci ve vlastnictví žalobkyně, domáhala se jejich vydání. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že pokud jsou v žalobě uvedeny jednotlivé části lešení, tak se nemůže vyjádřit k tomu, zda toto lešení má vůbec ve svém držení, resp. ve svém držení má nějaké části lešení, rozhodně však v menším počtu, než je uvedeno v žalobě. Pokud se týká lešení, které žalobkyně tvrdila, že je její, tak toto si odvezla již v r. 2017 poté, co si jej žalovaná formálně od žalobkyně pronajala. Zbytek lešení, které má uložené na chalupě v [obec], zakoupila v roce 2010 přes internet. Dále namítá, že žalobkyně nepředložila důkaz prokazující vlastnictví k věcem, jejichž vydání se domáhá. Navíc jediné lešení, které má ve svém držení je to, které zakoupila v roce 2010 a stejně by jej nebyla povinna vydat s ohledem na jeho vydržení, kdy minimálně až do roku 2017 byla oprávněně přesvědčená, že je jejím vlastnictvím. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala vlastnictví k věcem, jejichž vydání se domáhá, ani to, že by je žalovaná neoprávněně držela, navíc za situace, kdy před podáním žaloby ze strany žalobkyně nebyla ani jednou vyzvána k jejich vydání, navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 3. K nařízenému ústnímu jednání na den 16. 9. 2020 od 9.00 hodin, se žalobkyně nedostavila, její právní zástupce v den jednání, v 8:44 hod., doručil do datové schránky soudu omluvu a žádost o odročení jednání z důvodu respiračního onemocnění, požadované důkazy soudu nepředložil, ač byl k tomu soudem usnesením [číslo jednací] ze dne 1. 6. 2020, vyzván. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Oba účastníci jsou podnikatelé, žalovaná jako OSVČ. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] soud zjistil, že žalovaná spolu s manželem jsou spoluvlastníky stavební parcely [anonymizováno] spolu se stavbou a dále pozemku [číslo]. Ze spisu vedeného Policií ČR, územním odborem [obec], obvodním oddělením [obec] [obec], [číslo jednací] soud zjistil, že žalobkyně dne 3. 8. 2017 oznámila, že na pozemku žalované se nachází lešení, které je ve vlastnictví žalobkyně, následně po příjezdu policie na místo zjistil, že lešení je skutečně žalobkyně, ale žalovaná jej má od žalobkyně zapůjčené. Z podání vysvětlení zaměstnance fy. [anonymizována tři slova] [právnická osoba] pana [jméno] [příjmení] vyplývá, že u žalované nalezl 91 kusů lešenářského materiálu, který byl označen jejich barevným označením, šedou barvou. Uvedl, že se jedná o lešenářský materiál od výrobce [anonymizováno], který se soukromníkům v republice neprodává a souhlasil s jeho uložením na policejní stanici po dobu šetření. 5. Žalovaná na policii dne 15. 8. 2017, vypověděla, že v roce 2011 na inzerát na internetovém portále [webová adresa], který nabízel prodej lešenářského materiálu, odpověděla kladně a zakoupila od nějakého muže, který jí sdělil, že končí s podnikáním, lešenářský materiál za cenu 20 000 Kč, protože opravovali dům na [obec]. Lešení kolem domu postavili v roce 2015 a dne 3. 8. 2017 jí volal pan [příjmení], zaměstnanec žalobkyně, že uviděl na jejich pozemku lešení jejich firmy. Uvedl, že lešení je natřeno jejich barvami (žlutá, modrá, červená) a na některých částech byl vyražen název [anonymizováno]. Domluvila se s ním, že si na nezbytně nutnou dobu k provedení oprav domu pronajme lešení a zbytek, který je označen barvami žalobkyně si odveze, což se stalo 4. 8. 2020. Dne 15. 8. 2020 se dostavil zaměstnanec žalobkyně znovu k jejich domu a chtěl si odvézt zbytek lešení, s tím žalovaná nesouhlasila, když se dostavil další muž z jiné firmy a nárokoval si část lešení, že je majetkem jejich firmy. Proto zavolala policii a až do vyjasnění celé věci se lešení dne 15. 8. 2017, odvezlo na policejní stanici. Zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení] uvedl dne 15. 8. 2017, že dne 3. 8. 2017 se dostavil na pozemek žalované v obci [obec], kde zjistil, že u domu [adresa] se nachází postavené lešení z dílů v majetku firmy žalobkyně, výrobce [anonymizována dvě slova], které bylo označeno barevným značením žalobkyně, to je žluté pruhy na jednom konci a modré pruhy na druhém konci a případně vyražením názvu firmy žalobkyně na kratších dílech v modrém pruhu. Zároveň informoval zástupce firmy [anonymizováno], když poznal na lešení označení dílů používané touto firmou. S žalovanou uzavřel nájemní smlouvu na lešení do 11. 8. 2017, dne 14. 8. 2017 si dojel pro lešení, žalovaná mu jej odmítala vydat, proto bylo odvezeno na policejní stanici. Uvedl, že mu žalovaná sdělila, že lešení zakoupila v roce 2011 na internetu za 20 000 Kč. V podaném vysvětlení uvedl rozsah lešení, které nalezl u žalované a jež patří žalobkyni, v menším rozsahu, než je uvedeno v žalobě. Z výslechu manžela žalované ze dne 15. 8. 2017, soud zjistil, že žalovaná zakoupila lešení v roce 2011 přes internet a zaplatili za něj 20 000 Kč muži, který lešení přivezl k jejich chalupě na [obec]. Dne 3. 8. 2017 volal žalované pan [příjmení], že na jejich pozemku je jejich lešení. Toto si se žalovanou pronajali do 11. 8. 2017, dne 15. 8. 2017 přijel pan [příjmení] s náklaďákem pro lešení, že si jej odveze. Na námitku manželky, že v lešení jsou i díly jiných firem, takže mu nemůže vydat všechny kusy lešení se rozčílil, žalovaná zavolala policii, která si lešení odvezla na stanici. Ze záznamu o vydání věci ze dne 15. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaná vydala lešenářský materiál na výzvu policie v rozsahu: 20 ks AR Spodní díl, 10 ks AR Stojka 1 m s nástavcem, 24 ks AR Stojka 2 m s nástavcem, 2 ks AR příčník 0,73 m, 18 ks AR příčník 2,57 m, 30 ks příčník 3,07 m, 29 ks AR příčník 0,73 m, 2 ks diagonála 2 m x 3,07 m, 6 ks BE ocel podlaha 2,57 m x 0,32 m, 4 ks KU pevná spojka 19 mm, 1 ks KU otočná obj. spojka 19 mm, 20 ks ZB nánožka 0,6 m, 1 ks podlážka dřevěná. Dne 9. 11. 2017 ze záznamu o vydání věci soud zjistil, že žalované byly policií vráceny věci, uvedené shora. Z objednávky podepsané žalovanou vyplývá, že tato si na dobu od 4. 7. 2017 do 11. 7. 2017 objednala 72 m2 lešení za cenu 108 Kč/den Cena za pronájem byla vyúčtována na 1 188 Kč, předávací protokol byl podepsán 15. 8. 2017 na uvedenou cenu. Policie šetření ukončila a zaslala stranám vyrozumění ze dne 12. 11. 2017, kde konstatovala, že nelze prokázat vlastnictví žalobkyně k vydanému lešení, neboť toto neobsahuje identifikační znaky ani výrobní čísla, dle kterých by bylo možno určit vlastnictví žalobkyně k zajištěným věcem. 6. S ohledem na tvrzené nabytí movitých věcí v roce 2011, za použití ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník dále jen (“o.z.“) soud posuzoval okamžik nabytí vlastnictví žalovanou k souboru lešení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). 7. Podle § 134 obč. zák. (1) Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. (2) Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). (3) Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. (4) Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby. 8. Podle §1040 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle §1041 o. z., (1) kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. (2) vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci. 10. Žalobkyně předložila soudu interní dokument„ Metodika značení lešeňového materiálu“ ze dne 2. 12. 2009, který pro její potřeby stanovil způsoby označení lešenářských dílů. Dle toh