50 C 39/2021-66 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 19. 2. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 60 698,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaná částka představuje nezaplacenou cenu za provedené práce, které žalobkyně provedla na základě objednávky žalované ze dne 10. 1. 2020. Jednalo se o lakovací práce, které byly žalobkyní vyúčtovány fakturou dne 5. 5. 2020 se splatností dne 4. 7. 2020. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužné částky a to opakovaně, naposledy výzvou ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně provedla objednané práce, tyto předala žalované. Uvedla, že mezi účastníky byla dlouhotrvající spolupráce od roku 2009 do roku 2020, která byla bezproblémová. Předložila soupis provedených zakázek pro žalovanou s tím, že bylo běžnou praxí, že po provedení zakázky a jejím předání žalované, nebyl sepsán předávací protokol. Žalovaná, bezesporu v případě vystavené faktury, musela podat kontrolní hlášení k DPH na finanční úřad, kde požádala o odpočet DPH, což lze udělat až poté, co se uskutečnilo zdanitelné plnění, kterým bylo provedení díla. Navíc žalovaná kontaktovala žalobkyni se žádostí o posečkání s placením vyfakturované ceny díla a vystavenou fakturu nerozporovala. Nezaplacením ceny díla se dostala žalovaná do prodlení, proto žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroku z prodlení. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobkyně neprokázala, že by dílo provedla řádně a včas. Důvodem pro neproplacení faktury byla skutečnost, že dílo nebylo žalované dodáno. Žalobkyně neprokázala předání díla, když nebyl sepsán protokol o jeho předání, což je standartním dokladem prokazujícím provedení díla. Navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. 4. Mezi oběma účastníky, v postavení podnikatelů, trvala v době od roku 2009 do roku 2020 pravidelná spolupráce, kdy žalobkyně prováděla pro žalovanou lakovací a nátěrové práce, jak vyplývá z předloženého přehledu realizovaných zakázek za období od listopadu 2009 do května 2020. Z předloženého přehledu vyplývá, že v roce 2020 bylo provedeno pět zakázek, v době od února do května 2020. Žalovaná pohledávka byla vyfakturovaná dne 5. 5. 2020, na částku 60 698,44 Kč. Z předložené objednávky číslo [anonymizováno], ze dne 10. 1. 2020, soud zjistil, že žalovaná objednala u žalobkyně práce označené jako„ lakování T6“ s uvedenou bližší specifikací jednotlivých dílů, za celkovou cenu 60 698,44 Kč, termín dodání byl uveden 24. 1. 2020 (dále jen„ zakázka“). Za žalovanou objednávku vystavila Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení]. Práce uvedené v objednávce žalované, byly vyfakturovány žalované fakturou [číslo] ze dne 5. 5. 2020, splatné 4. 7. 2020, znějící na částku 60 698,44 Kč. Jako datum uskutečnění zdanitelného plnění je uveden den 30. 4. 2020. Předmětnou fakturu uvedla žalobkyně v kontrolním hlášení k DPH za 4 čtvrtletí roku 2020, jak soud zjistil z předloženého kontrolního hlášení. Žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 6. 11. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 6. 1. 2021, jak soud zjistil z předložené listiny spolu s potvrzením o doručení do datové schránky ze dne 7. 1. 2021. Z předložené emailové zprávy ze dne 16. 2. 2021, odeslané z adresy žalované, podepsané Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], soud zjistil, že byla žalobkyně žádána žalovanou o strpení s úhradou vystavené faktury [číslo] o sdělení, zda lze zrušit soudní řízení a v jaké výši jsou poplatky s tím spojené. K tomuto emailu se žalovaná vyjádřila tak, že ing. [příjmení] email odeslala v reakci na doručení elektronického platebního rozkazu ve snaze nějak řešit tuto situaci v době, kdy se žalovaná nacházela ve finančních problémech, kdy si byla nucena zajistit úvěr na provoz podniku. Nejednalo se v žádném případě o uznání závazku z uvedené faktury, když Ing. [příjmení] neměla povědomost o důvodnosti nebo nedůvodnosti fakturované částky. Žalobkyně uvedla, že se jedná o totožnou osobu, která vystavila objednávku ze dne 10. 1. 2020. Z předložené fotografie tovární haly vyplývá, že jsou na ní zachyceny rozpracované díly, některé zakryté, některé nezakryté. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně, uvedl, že se jedná o fotografii haly, ve které až do května 2020 žalobkyně prováděla realizaci zakázek, mimo jiné, i pro žalovanou. Fotografie byla pořízena v únoru 2020, svědek si nevzpomínal, pro jakou zakázku byly určeny díly zachycené na fotografii. Pokud se týká žalované zakázky, tak si nevzpomněl, kdy byla přesně realizována, v objednávce uvedený typ dílů lakovali zhruba v deseti případech zakázek. Svědek uvedl, že bylo běžnou praxí, že se zakázka realizovala na základě objednávky žalované v uvedené hale. Po jejím dokončení byla žalovaná informována, díly byly umístěny mimo halu, pokud byly menší, a žalovaná si je pak sama naložila a odvezla. O předání dokončené zakázky se nesepisoval žádný předávací protokol, tak tomu bylo v 95 % případů. V 5% případů pak svědek vystavoval protokoly o měření. Svědek v některých případech vystavoval povolení k průjezdu branou areálu, kde se však konkrétní zakázka neuváděla. Pokud byly na fotografii z února 2020, zachyceny pod plachtou hotové díly, pak byla běžná praxe, že k jejich fakturaci by došlo v březnu, neboť po realizaci zakázky byla tato v následujícím měsíci fakturována. Fakturaci provádělo jiné oddělení. Svědek uvedl, že žalovaná si vždy svoje zakázky odvezla, pouze v jednom případě, zhruba v polovině spolupráce, byla u žalobkyně zakázka uskladněna po dobu cca tři čtvrtě roku. 5. Na základě shora zjištěného skutkového stavu soud učinil následující právní závěr. 6. Mezi účastníky byla na základě objednávky ze dne 10. 1. 2020, uzavřena smlouva o dílo (§2586 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Předmětem díla bylo provedení lakovacích prací v objednávce uvedených dílů žalované za cenu, kterou účastníci akceptovali. Žalobkyně převzala díly k provedení zakázky od žalované, a fakturou [číslo] vyfakturovala žalované cenu provedeného díla. Žalovaná prostřednictvím stejné osoby, která vystavila objednávku, požádala žalobkyni o posečkání s úhradou vystavené faktury, bez uvedení dalšího. Svědek [příjmení], nebyl schopen konkretizovat, kdy žalobkyně realizovala zakázku dle objednávky ze dne 10. 1. 2020. Uvedl, že bylo běžnou praxí, že dokončené zakázky byly předány žalované bez jakéhokoliv potvrzení, na předání této konkrétní zakázky si nepamatuje. Za situace, kdy žalovaná popírá vznik nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, které vznikne podle ustanovení § 2610 odst. 1 o.z. provedením díla, je na žalobkyni, aby prokázala splnění podmínek pro vznik nároku na zaplacení ceny díla, tedy jeho provedení, což je ve smyslu ustanovení §2604 o.z. jeho dokončení a předání objednateli. Žalobkyni se předloženými důkazy nepodařilo prokázat vznik nároku na zaplacení ceny díla. Soud neměl k dispozici žádný písemný doklad o převzetí dokončeného díla, kterým je zcela standartní protokol o předání a předání zakázky apod. Pokud bylo prokázáno, že zakázky byly žalované předávány bez jakéhokoliv dokladu či potvrzení, bylo na žalobkyni, aby jinými důkazními prostředky prokázala své tvrzení, že zakázka byla dokončena a předána žalované. Svědek [příjmení] si na realizaci a předání konkrétní zakázky nepamatoval. Jeho tvrzení o tom, že všechny zakázky pro žalovanou jí byly odvezeny, neobstojí, jako příliš obecné a neprokazující předání konkrétní zakázky. Zpráva od zaměstnankyně se žádostí o posečkání s platbou vystavené faktury není důkazem o tom, že by žalobkyně uznala nárok z faktury vyplývající. Z tohoto důvodu soud neprovedl, jako nadbytečný, důkaz doklady o úvěrování žalované v době doručení předmětné emailové zprávy. S ohledem na odmítnutí finančního úřadu poskytnout soudu kontrolní hlášení žalované k DPH za čtvrté čtvrtletí roku 2020, nebylo možno ověřit, zda žalovaná uplatnila odpočet DPH z předmětné faktury, což by signalizovalo, že akceptovala poskytnuté plnění ze strany žalobkyně, tedy že si zhotovenou zakázku převzala. 7. Na základě shora uvedeného má soud za to, že nebylo prokázáno, že by žalovaná převzala od žalobkyně dokončenou zakázku, kterou si objednala dne 10. 1. 2020. Žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení dohodnuté ceny díla. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 859,49 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 698,44 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., náhradu za ztrátu času za 4 ½ hodiny á 100 Kč tedy 400 Kč, cestovní náhrada podle § 13 a.t. v celkové částce 652,80 Kč (za použití motorového vozidla dne