ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2022:50.C.51.2022.3 Datum: 2022-07-20 Předmět: 3 982,82 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 56 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 40a z. č. 89/2012 Sb.", "§ 55 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 497 z. č. 513/1991 Sb.", "§ 544 z. č. 40/1964 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: 3 982,82 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 56 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 40a z. č. 89/2012 Sb.", "§ 55 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 497 z. č. 513/1991 Sb.)
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 3 982,82 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně, uzavřela původní věřitelka, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným 13. 9. 2005 smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 88 865 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit prostřednictvím 42 měsíčních splátek. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným odstoupila původní věřitelka od smlouvy a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný tak dluží na poplatku částku 500 Kč a na smluvní pokutě částku 3 482,82 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl původní věřitelce též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Dne 15. 3. 2019 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalobkyně uzavřela s žalovaným 13. 9. 2005 smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 88 865 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit prostřednictvím 42 měsíčních splátek vždy ve výši 3 565,22 Kč při RPSN 37,80 %. Žádné další údaje o poplatcích nebo smluvní pokutě v těle smlouvy o úvěru uvedeny nejsou. V čl. 2 smluvních podmínek původní věřitelky je uvedeno, že„ pokud klient nezaplatí platbu v době splatnosti, je věřitel oprávněn požadovat uhrazení dohodnuté smluvní pokuty ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.“
5. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.
7. Podle ust. § 56 odst. 1 o. z. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
8. Podle ust. § 55 odst. 2 o. z. ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle ust. § 56 jsou neplatná.
9. V případě v žalobě požadovaného poplatku dospěl soud k závěru, že ustanovení o poplatku ve výši 500 Kč se nenachází ani v těle smlouvy, ani ve smluvních podmínkách. Soudu proto žalobu v této části zamítl, jelikož žalovaný nárok nemá žádnou oporu v předložených důkazech.
10. V případě nároku na zaplacení smluvní pokuty soud žalobu taktéž zamítl. Na základě ustálené judikatury vyšších soudních instancí platí, že ujednání zakládající nárok na zaplacení smluvní pokuty, nemohou být obsažena ve všeobecných obchodních podmínkách, jež jsou součástí smlouvy (srov. Nejvyšší soud, 32 ICdo 86/2015, (C 16501) nebo Ústavní soud, I. ÚS 3512/11, (SR 1/2014 s. 8)). Takováto ujednání jsou neplatná, přičemž tuto neplatnost nemusí spotřebitel namítnout (ust. § 40a o. z.). Původní věřitelce tak nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl, jelikož ustanovení zakládající nárok na zaplacení smluvní pokuty je neplatné.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.