12 C 5/2023-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 30 625 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovanou [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč, to vše nejpozději do [datum] (dále jen„ smlouva o zápůjčce [číslo]“). Před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] pouze 21 415,04 Kč, přičemž poslední platbu učinila [datum]. Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. 2. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovanou [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 13 125 Kč, to vše nejpozději do [datum] (dále jen„ smlouva o zápůjčce [číslo]“). Před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] pouze 10 917,96 Kč, přičemž poslední platbu učinila [datum]. Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. 3. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] na žalobkyni. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč, to vše nejpozději do [datum]. 7. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku 22 700 Kč, skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 6 800 Kč a z příjmu domácnosti žalované ve výši 15 900 Kč. Jako výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku 6 200 Kč Tyto údaje ověřila prostřednictvím výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. V době uzavření smlouvy byla žalovaná na mateřské dovolené a bydlela v nájemním bytě v [obec]. 8. Z přehledu plateb ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem zaplatila 21 415,04 Kč, přičemž poslední platbu učinila [datum]. 9. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 13 125 Kč, to vše nejpozději do [datum] 10. Z karty zákazníka ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku 22 600 Kč, skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 6 800 Kč a z příjmu domácnosti žalované ve výši 15 800 Kč. Jako výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku 7 103 Kč, skládající se ze splátek na jiný úvěr ve výši 2 803 Kč a z měsíčních výdajů žalované ve výši 4 300 Kč Tyto údaje ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu a výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. V době uzavření smlouvy byla žalovaná na mateřské dovolené a bydlela v nájemním bytě v [obec]. 11. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkem 10 917,96 Kč, přičemž poslední platbu učinila [datum]. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila [datum] pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] na žalobkyni. 13. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 14. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] obdržela žalovaná plnění v celkové výši 35 000 Kč. Za to zaplatila žalovaná původní věřitelce celkem 32 333 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku 22 700 Kč, skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 6 800 Kč a z příjmu domácnosti žalované ve výši 15 900 Kč. Jako výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku 6 200 Kč Tyto údaje ověřila prostřednictvím výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] stejným postupem posoudila úvěruschopnost žalované. Jako příjmy zjistila celkem částku 22 600 Kč, skládající se z příjmu žalované ve výši 6 800 Kč a z příjmu domácnosti žalované ve výši 15 800 Kč. Jako výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku 7 103 Kč, skládající se ze splátek na jiný úvěr ve výši 2 803 Kč a z odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 4 300 Kč. V době posuzování úvěruschopnosti žalované byla žalovaná na mateřské dovolené a bydlela v nájemním bytě. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] na žalobkyni, která vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 15. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpov