13 C 49/2023-40 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující, tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za dodávku zemního plynu, které byla žalovaná povinna žalobci hradit na základě přechodu žalované k dodavateli poslední instance u sdružených službách dodávky plynu ode dne [datum]. 2. Žalovaná písemně sdělila, že návrh považuje za zcela neoprávněný a nárok žalobce neuznává, neboť se žalobcem neuzavřela žádný smluvní vztah. Následně zůstala v řízení nečinná a na doložení požadovaných listin nereagovala. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud postupoval podle § 101 ods. 3 o.s.ř. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobce převzal žalovanou coby dodavatel poslední instance po ukončení činnosti společnosti [právnická osoba], se kterou žalovaná měla uzavřenu smlouvu o sdružených dodávkách plynu pro odběrné místo na adrese [adresa]. Na základě této skutečnosti byla žalovaná povinna hradit žalobci měsíční zálohy a dále zbývající vyúčtovanou cenu dodávky zemního plynu za příslušné zúčtovací období poté, co bude žalobcem v souladu s obchodními podmínkami a příslušnými právními předpisy vyfakturována. Žalobce byl za předpokladu dodržení obchodních podmínek oprávněn jednostranně stanovit cenu za dodávky zemního planu a rovněž prostřednictvím platebního kalendáře upravit výši a četnost záloh. Žalobce žalované vyfakturoval nedoplatek na shora uvedených platbách, a to za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 41 117,35 Kč (celková cena plynu a ostatních produktů po slevě činila 49 117,35 Kč za spotřebu 1 274,72 m3 a přijaté platby byly celkem 8 000 Kč). Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. 4. Ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo] (operátor trhu s plynem, u kterého jsou registrovány jednotlivá odběrná místa pod registračními čísly a dodavatelé/obchodníci s plynem) bylo zjištěno, že dodavatelem plynu pro odběrné místo EIC kód [anonymizováno] na adrese [adresa]. Dodávky plynu žalobce na uvedené odběrné místo probíhala v období od [datum] do [datum] v režimu dodavatele poslední instance. Od vlastníka nemovitosti, kde se nacházelo uvedené odběrné místo bylo zjištěno, že v uvedeném období měla nemovitost pronajatu žalované nebo její matka, přesně to neví. Jako vlastník nemovitosti, neměl se žádným dodavatelem plynu uzavřenu smlouvou o dodávce plynu, to bylo věcí nájemníka bytu. 5. Dodavatel poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona. Právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a zároveň pojistkou pro domácnost a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, ale z různých příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu [právnická osoba] oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka. 6. V předmětné věci žalovaná uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu na odběrné místo [ulice a číslo] [obec a číslo] [část obce] s dodavatelem plynu společností [právnická osoba] a tato společnost pozbyla schopnost plyn dodávek. Je irelevantní, kdo měl nemovitost v pronájmu, zda žalovaná či její matka, relevantní je, kdo uzavřel smlouvu s dodavatelem plynu. Aby odběrné místo nezůstalo bez dodávky plynu, nastoupil dodavatel poslední instance, kterým byl žalobce. Je nesporné, že žalovaná neměla se žalobcem uzavřenu žádnou smlouvu na dodávku plynu, neboť žalobce byl dodavatel poslední instance. Žalobce do uvedeného odběrného místa dodával plyn a za období od [datum] do [datum] dodal množství ve výši 1 274,72 m3. Cena za toto množství dodaného plynu činila částku 49 117,35 Kč. Na zálohách byla zaplacena pouze celková částka 8 000 Kč. Zbývající částku 41 117,35 Kč žalovaná nezaplatila ani po zaslané upomínce. Proto byla žaloba shledána důvodnou a soudem jí bylo vyhověno. 7. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. je žalovaná povinna hradit také úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury, tj. od [datum]. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 876,2 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 645 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 117,35 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý z 5 úkonů právní služby (výzva k plnění, převzetí a příprava, návrh ve věci, účast u jednání dne [datum] a [datum]) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., náhradu za ztrátu času v celkové výši 400 Kč podle § 14 ods. 3 a.t., cestovné v celkové výši 920 Kč podle § 13 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 3 511,2 Kč.