22 C 223/2023-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalované částky domáhala z titulu pojistné smlouvy Sdružené pojištění vozidel [číslo] účinné od 18. 5. 2021. Žalovaná neuhradila sjednané pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši žalované částky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Účastníci se k výzvě soudu s poučením podle § 115a o. s. ř. nevyjádřili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena předmětná pojistná smlouva o pojištění souboru vozidel, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] ([anonymizována dvě slova]), [anonymizována dvě slova] [číslo]), [anonymizována dvě slova] [číslo]), [anonymizována dvě slova] [číslo]), [anonymizována dvě slova] [role v řízení]), [anonymizována dvě slova] [role v řízení]) (viz předmětná pojistná smlouva včetně přílohy obsahující výčet pojištěných vozidel). Počátek pojištění byl sjednán ke dni [datum] (čl. II pojistné smlouvy). Žalovaná se v pojistné smlouvě zavázala k placení ročního pojistného ve výši 76 884 Kč (viz příloha k předmětné pojistné smlouvě). Žalovaná však řádně neuhradila pojistné a za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni na pojistném žalovanou částku, když v tomto období na pojistném ničeho nezaplatila. 6. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaná, ač měla na základě pojistné smlouvy povinnost platit žalobkyni pojistné ve výši 76 884 Kč ročně, tuto svou povinnost v žalovaném období nesplnila a dosud pojistné za toto období žalobkyni nezaplatila. 7. Po právní stránce soud smluvní vztah mezi účastníky posoudil jako vztah plynoucí z pojistné smlouvy uzavřené v souladu se zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 8. Podle § 3 odst. 1 uvedeného zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 9. Podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, b) dobu trvání pojištění, c) limit pojistného plnění, d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b. 10. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 11. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 12. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu co do výše žalované částky za důvodnou a této v plném rozsahu vyhověl. 13. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 16. Náklady řízení zcela úspěšné žalobkyně žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč podle §14b odst. 1 b. 2, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 043 Kč. 17. Žalobkyni rovněž náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 200 Kč podle § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb., podle kterého jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.