32 C 141/2023-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše údajně z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , Banka, ., se žalovaným dne , datum, , ze které žalovaný údajně vyčerpal částku v celkové výši , částka, , která měla být splatná nejpozději do , datum, . Žalovaný do uvedeného data údajný úvěr nesplatil, byť k tomu byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzván. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uvedené smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně, aby bylo žalobě vyhověno z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť na bankovní účet žalovaného byla žalovaná částka prokazatelně poskytnuta.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, , Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek, Dodatkem č. , hodnota, ke Smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, – dodatek je datován dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Banka, a. s., doručenou soudu dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému (na čl. 21) + Výpisy z běžného účtu žalovaného měls soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 22 – 26).Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , nepodepsanou ani jednou ze smluvních stran, měl soud za prokázané znění této smlouvy, nicméně neměl za prokázané to, že právní předchůdkyně žalobkyně tyto smlouvy se žalovaným skutečně uzavřela, neboť na nich chybí jakýkoli projev vůle smluvních stran, jako je vyjma vlastnoručního podpisu alespoň podpis elektronický. Listina se soudu proto jeví spíše jako návrh na uzavření předmětné smlouvy, který nicméně neprokazuje, zda byl smluvními strany v této podobě skutečně akceptován.Loan application info neměl soud za prokázané ničeho, neboť se jedná pouze o interní listinu právní předchůdkyně žalobkyně, ze které nejde vyčíst ničeho podstatného pro rozhodnutí.Platebními informacemi za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně evidovala k , datum, dvě náhrady účelně vynaložených nákladů za žalovaným ve výši celkem , částka, .Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění této listiny, nikoli však to, že se žalovanými s uvedenými informacemi před údajným uzavřením smlouvy o úvěru seznámil, neboť ani tato listina není žádným způsobem podepsána.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.Výpisem z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a že vrátil částku v celkové výši , částka, .1. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka v celkové výši , částka, , a to postupnými převody na tento účet v období od , datum, do , datum, , a to údajně na základě v žalobě uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto úvěrovou smlouvu uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani její obsah, se kterým žalovaný údajně souhlasil při jejich uzavření. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka v celkové výši , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, v období od , datum, do , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , Banka, své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 21 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Dále bylo prokázáno, že žalovaný z poskytnutých peněžních prostředků vrátil částku v celkové výši , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem částku ve výši , částka, , ke které dospěl tak, že od částky, kterou žalovaný prokazatelně vyčerpal, tj. , částka, , odečetl žalovaným prokazatelně uhrazenou částku , částka, . Tuto částku soud žalobkyni přiznal nikoli z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z přiznané částky, a to od počátku prokazatelného prodlení, jak je v žalobě žalobkyní označeno. Zbylé nároky žalobkyně, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl, neboť vyplývají z neplatné úvěrové smlouvy.2. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.3. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.4. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.5. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn