32 C 167/2023-46 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru“, která byla údajně uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. Multitude Bank p. l. c., a žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému revolvingový úvěr. Žalovaný úvěr údajně vyčerpal částku v celkové výši , částka, , kterou nevrátil, splatnost dluhu nastala dne , datum, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, (tento účet je ve skutečnosti veden na jméno osoby odlišné od žalovaného). Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena pouze jistinou údajně poskytnutého úvěru. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, , Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek, Dodatkem č. , hodnota, ke Smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, – dodatek je datován dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.2. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému (na čl. 31) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, (v přílohách – zpráva banky), ve výši , částka, dne , datum, , a ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 37).Standardními podmínkami úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v ČR + Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázaný obsah těchto listin, nikoli však to, že se s nimi žalovaný v době před údajným uzavřením úvěrové smlouvy skutečně seznámil.Úvěrovou smlouvou ze dne , datum, , nepodepsanou žalovaným, měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel skutečně žalovaný, respektive že byla tato smlouva skutečně uzavřena v tomto znění mezi uvedenými smluvními stranami – viz podrobněji následující odstavec odůvodnění.Potvrzením o provedené platbě z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného ze dne , datum, znějící na částku , částka, + Potvrzením o provedené platbě z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného ze dne , datum, znějící na částku 2.000 Kč měl soud za prokázané tyto platby.Searching transactions print měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje od žalovaného platby v celkové výši , částka, .Platebními informacemi za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ve své interní listině evidovala pohledávku za žalovaným, výpočet její výše nicméně není z listiny zřetelný.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.Výpisem z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný čerpal finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně v celkové výši , částka, , z nichž vrátil finanční prostředky v celkové výši , částka, .3. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, a dále vycházela z toho, že žalovanému musí z příjmu zbývat částka životního minima, tedy že splátka úvěru musí tvořit maximálně 90 % disponibilního příjmu žalovaného (který ovšem právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezjistila). Svá tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nijak neprokázala žádnými listinnými důkazními prostředky, tato její tvrzení proto zůstala pouhými neprokázanými tvrzeními. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalovaného nijak prověřovány nebyly.4. Z výše podrobněji rozebraných listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že by to byl konkrétně žalovaný, kdo tvrzenou smlouvu uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, neboť smlouva nebyla žalovaným podepsána. Při uzavírání tvrzené smlouvy nebyla nijak platně zjištěna (ověřena) totožnost žalovaného. Pouhé poskytnutí osobních údajů není řádným zjištěním a tím méně relevantním ověřením totožnosti. Údaje o čísle účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi mnohokrát opakovaně setkává, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Není tak vůbec nijak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavírání smlouvy se žalovaným. Smlouva nebyla žalovaným podepsána (ani nikým jiným, a to včetně právní předchůdkyně žalobkyně) a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, o kterém žalobkyně tvrdila, že s ním žalovaný údajně souhlasil. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž údajně žalovaný souhlasil. Soud tak nemá na jisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný, že smlouva byla uzavřena se žalovaným, ani že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.5. Soud se dále zabýval tím, zda byla jistina údajného úvěru vyplacena žalovanému a zda se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované.6. Soud v daném případě z výpisů z bankovního účtu žalovaného, a dále z výpisu z revolvingového úvěrového účtu, zjistil, že žalovanému byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyplacena částka v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, , žalovaný na účet právní předchůdkyně žalobkyně uhradil částku v celkové výši , částka, . Soud proto žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze částku ve výši , částka, , ke které dospěl tak, že od částky, které byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému skutečně poskytnuta, tj. , částka, , odečetl žalovaným uhrazenou částku , částka, . Z této částky soud přiznal žalobkyni také úroky z prodlení v zákonné výši ode dne, kdy se žalovaný prokazatelně dozvěděl, že má splatnou pohledávku, kterou by měl uhradit, tj. ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky (shodně tento den označila v žalobě také žalobkyně). Soud ve zbytku žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně, jak jsou uvedeny ve výroku I tohoto rozsudku, vyplývají z titulu úvěrové smlouvy, která nebyla nikdy fakticky uzavřena (v podrobnostech viz odůvodnění v odstavcích 10 až 18 tohoto rozsudku).7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.1. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., obč