32 C 195/2023-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, “, která byla údajně uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. , právnická osoba, , a žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, respektive poskytnuté finanční prostředky spotřeboval, nicméně do dnešního dne je nevrátil. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného, a to v srpnu 2022. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou údajně poskytnutého úvěru ve výši , částka, a smluvním úrokem ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí , Banka, , doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému (na čl. 25) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 26).Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovaným, měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel skutečně žalovaný – viz podrobněji následující odstavec odůvodnění.Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že tohoto dne právní předchůdkyně žalobkyně prve vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.Obchodními podmínkami , právnická osoba, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, na účet žalovaného.Výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně, nicméně neměl za prokázané, že tato platba jakkoli souvisela s údajným uzavřením úvěrové smlouvy, neboť platba předcházela údajnému uzavření úvěrové smlouvy o téměř 10 měsíců.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka v celkové výši , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , a to údajně na základě v žalobě uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto úvěrové smlouvy uzavřel s právním předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovaným podepsány, a soud tak neměl za prokázaný ani jejich obsah, se kterým žalovaný údajně souhlasil při jejich uzavření. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka v celkové výši , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , Banka, ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 25 – 26 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem částku ve výši , částka, , nikoli však z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z přiznané částky, a to od počátku prokazatelného prodlení. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení s příslušenstvím, jak je vyčíslen ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněný zamítl, neboť vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy.6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 81,3 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalovaného, tak činil 18,7 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 62,6 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily , částka, , tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly