32 C 205/2023-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy k službě , Anonymizováno, “, na základě které žalobkyně zřídila žalované , Anonymizováno, , prostřednictvím které měla žalovaná možnost platit až do výše schváleného kreditního rámce (tj. kreditní karta). Žalovaná prostřednictvím , Anonymizováno, vyčerpala celkem , částka, , jednou požádala o prodloužení splatnosti za poplatek , částka, , nicméně uhradila pouze , částka, , další platbu už neuhradila ani přes výzvu žalobkyně, splatnost dlužné částky nastala dne , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , poplatkem za prodloužení splatnosti , částka, a poplatkem z prodlení , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení, a to v podání doručeném soudu dne , datum, (na čl. 18 – 19 spisu), ve kterém podrobněji popsala postup při prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z informací, které uvedla sama žalovaná ve formuláři ze dne , datum, , a dále z kopie občanského průkazu. Následně získané informace zkontrolovala v dostupných evidencích, lustrovala žalovanou v Centrální evidenci exekucí, registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Následně vyhodnotila získané údaje, a dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná pro limit plateb , částka, měsíčně, neboť uvedla svůj příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně, a pravidelné měsíční výdaje , částka, , byla bezdětná a svobodná. K tomu žalobkyně předložila důkazní prostředky – výpisy z interní databáze žalobkyně, souhrnné měsíční vyúčtování, kopii občanského průkazu žalované, smlouvu ke službě , Anonymizováno, a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které budou podrobněji rozebrány dále.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a svou osobní účast u ústního jednání neomluvila.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o splátkovém limitu ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, ve které byl sjednán úvěrový limit , částka, , roční úroková sazba 14,4 % a RPSN činila 15,4 %, nicméně neměl za prokázané, že žalovaná smlouvu v této podobě se žalobkyní skutečně uzavřela, neboť listina neobsahuje podpis žalované, ani elektronický, neobsahuje ani jiný projev vůle, který by mohl svědčit k tvrzení žalobkyně, že žalovaná smlouvu v této podobě skutečně uzavřela.Smlouvou ke službě , Anonymizováno, ze dne , datum, + Smlouvou ke službě , Anonymizováno, ze dne , datum, + Smlouvou ke službě , Anonymizováno, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah těchto smluv, nicméně neměl za prokázané, že žalovaná smlouvy v této podobě se žalobkyní skutečně uzavřela, neboť listiny neobsahují podpis žalované, ani elektronický, neobsahují ani jiný projev vůle, který by mohl svědčit k tvrzení žalobkyně, že žalovaná smlouvy v této podobě skutečně uzavřela.Svazkem příloh ke smlouvě o splátkovém limitu měl soud za prokázaný obsah této listiny, která nicméně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Premium statement email neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Svazkem vyúčtování za jednotlivé měsíce měl soud za prokázanou strukturu dluhu žalované.Interním předpisem , právnická osoba, . neměl soud za prokázané nic podstatného pro rozhodnutí, neboť se jedná o interní listinu žalobkyně, která se netýká přímo žalované.Svazkem listin nazvaných: „Collection message email“ měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou opakovaně e-mailem či telefonicky prostřednictvím SMS upozornila na neuhrazenou splátku úvěru, prodlení a zesplatnění celé dlužné částky.Fotokopií oboustrannou OP žalované + Fotografií žalované držící OP u obličeje měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala fotografií žalované, jak drží svůj občanský průkaz, a fotokopií občanského průkazu žalované.Výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, + Potvrzením o podaní archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a že se tato výzva dostala do dispozice žalované.Svazkem objednávek na , Anonymizováno, měl soud za prokázané některé položky, které byly prostřednictvím této kreditní karty hrazeny.Výpisy z interní databáze žalobkyně měl soud za prokázané, že žalobkyně ve svých interních listinách evidovala osobní údaje žalované, které odpovídají žalobním tvrzením dle doplnění ze dne , datum, , nicméně neměl za prokázané, jak žalobkyně tyto informace získala, a jak si je následně ověřila.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci, kdy nemá za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní skutečně došlo k uzavření úvěrové smlouvy, neboť všechny předložené smlouvy nejsou žalovanou podepsané a neobsahují žádný projev vůle žalované, který by vlastnoruční podpis žalované mohl nahradit. Dále není nijak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované posoudila na základě tvrzení žalované, vyplněných v žádosti, které si následně dále ověřila lustrací žalované v dostupných registrech. Předloženými listinami toto tvrzení žalobkyně nicméně nebylo prokázáno, žádost nebyla soudu předložena, ani nebyly předloženy důkazy o tom, že by žalobkyně žalovanou jakkoli prověřovala v jakýchkoli registrech. Ohledně příjmů a výdajů žalované měl soud k dispozici pouze tvrzení žalobkyně, že měla příjem , částka, měsíčně ze zaměstnání a výdaje ve výši , částka, měsíčně, tato tvrzení žalované ale nebyla žádným způsobem ověřena, respektive toto žalobkyně neprokázala. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalované nebyla v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedena žádná exekuční řízení, dvě exekuční řízení byla proti žalované zahájena po uzavření smlouvy o úvěru. Byť v době uzavření smlouvy se žalovaná mohla dle lustrace v Centrální evidenci exekucí jevit jako úvěruschopná, toto nezbavuje žalobkyni povinnosti prověřit si příjmy a výdaje žalované, další závazky, které splácí a prověřit, zda je schopna, nad rámec těchto závazků, splácet ještě další úvěr. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná následně své závazky splácet přestala, a tyto se tak staly závazky exekučně vymáhanými. Pokud žalobkyně skutečně disponovala alespoň tvrzením žalované, což neprokázala, měla si tato tvrzení žalované, byť základně, ověřit. Nic takového z předložených listin nicméně nevyplývá. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně si řádně neověřila úvěruschopnost žalované, v důsledku čehož poskytla úvěr osobě, která evidentně úvěruschopná nebyla.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:6. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uved