32 C 309/2022-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 16.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o úvěru [číslo]“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] se žalovaným dne [datum], ve znění třech dalších smluv o úvěru o navýšení úvěrové částky téhož čísla uzavřenými mezi týmiž účastníky dne [datum] (jak ovšem vyplývá pouze z příloh žaloby, nikoli z jejího samotného textu), na základě kterých právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 16.000 Kč, a to jako bezúčelový, jednorázový spotřebitelský úvěr splatný nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu splatnosti, dostal se tak do prodlení. Žalovaný za dobu trvání údajné úvěrové smlouvy neuhradil právnímu předchůdci žalobce ničeho. Dlužná částka 16.000 Kč je dle žaloby tvořena pouze nesplacenou jistinou údajného úvěru 16.000 Kč. Žalobce se dále domáhal zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, které je specifikováno výše. Žalobce eventuálně navrhl, aby byl jeho nárok na zaplacení dlužné částky posouzen jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného v případě, že by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy za dostatečně prokázaný. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky [právnická osoba] doručenou soudu dne [datum] měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patří žalovanému (na čl. 20 spisu) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané následující platby od právního předchůdce žalobce žalovanému: platbu ve výši 3.200 Kč dne [datum], platbu ve výši 1.800 Kč dne [datum], platbu ve výši 2.200 Kč dne [datum] a platbu ve výši 8.800 Kč dne [datum] (na čl. 27 spisu). Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] + Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], které nebyly podepsány ani jednou ze smluvních stran, měl soud za prokázané znění této smlouvy, nicméně neměl za prokázané to, že právní předchůdce žalobce tuto smlouvu se žalovaným skutečně uzavřel, neboť na smlouvě chybí jakýkoli projev vůle smluvních stran, když smlouva není podepsána ani žalovaným, ani právním předchůdcem žalobce. Výše úvěrové jistiny činila dle úvěrových smluv celkem částku ve výši 16.000 Kč. Výpisy z účtu právního předchůdce žalobce měl soud za prokázané, že z účtu právního předchůdce žalobce byly na účet žalovaného poukázány následující platby: platba ve výši 3.200 Kč dne [datum], platba ve výši 1.800 Kč dne [datum], platba ve výši 2.200 Kč dne [datum] a platba ve výši 8.800 Kč dne [datum]. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce ze dne [datum] měl soud za prokázané, že na účet právního předchůdce žalobce byla z účtu žalovaného poukázána dne [datum] platba ve výši 0,01 Kč. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného. 5. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno jedno exekuční řízení. Po uzavření smlouvy o úvěru nebylo proti žalovanému zahájeno žádné další exekuční řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil pouze bezdůvodné obohacení, tzn. pouze jistinu, která prokazatelně došla od právního předchůdce žalobce na účet žalovaného, nebylo potřebné se zabývat tím, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal či nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť na povinnost vrátit jistinu, tzn. bezdůvodné obohacení, žalobci žalovaným tato skutečnost nemá žádný vliv. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla poskytnuta částka v celkové výši 16.000 Kč, a to postupnými převody na tento účet v období od [datum] do [datum], a to údajně na základě v žalobě uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto úvěrové smlouvy zavřel s právním předchůdcem žalobce skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovaným podepsány a soud tak neměl za prokázaný ani jejich obsah, se kterým žalovaný údajně souhlasil při jejich uzavření. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka v celkové výši 16.000 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. [bankovní účet] v období od [datum] do [datum], jak soudu na dotaz sdělila [právnická osoba] ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne [datum] (na čl. 20 – 27 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 16.000 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem částku ve výši 16.000 Kč, nikoli však z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zároveň soud přiznal žalobci úrok z prodlení z přiznané částky, a to od počátku prokazatelného prodlení. 7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.