32 C 66/2023-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, dne , datum, poskytnuta částka , částka, , údajně na základě probíhajících jednání o uzavření smlouvy o úvěru, kterou nicméně žalobkyně není schopna doložit. Žalovaná částka byla žalované prokazatelně poskytnuta na její bankovní účet výše uvedeného dne, žalovaná dosud ničeho nevrátila, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena pouze jistinou údajně poskytnutého úvěru. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyně a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, , Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila pouze bezdůvodné obohacení, tzn. pouze jistinu, která prokazatelně došla od právního předchůdce žalobkyně na účet žalované, nebylo potřebné se zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala či nezkoumala úvěruschopnost žalované, neboť na povinnost vrátit jistinu, tzn. bezdůvodné obohacení, žalobkyni žalovanou tato skutečnost nemá žádný vliv.1. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav:Odpovědí banky , Anonymizováno, ., doručenou soudu dne , datum, měl soud za prokázané, že bankovní účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 25) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 26).Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, nikoli však to, že žalovaná se s touto smlouvu skutečně seznámila a že smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela, jak je podrobněji odůvodněno v následujícím odstavci odůvodnění.Potvrzením o provedené platbě právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, na účet žalované.Všeobecnými obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně odeslala prostřednictvím svého zástupce žalované výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, tato výzva byla žalované adresována na adresu jejího trvalého pobytu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel, a tedy se prokazatelně dostala do dispozice žalované.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , údajně na základě výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a rodný list a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon, resp. právní jednání žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelkou o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , č. účtu, dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila ČSOB, a. s. ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 25 – 26 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem jistinu dluhu ve výši , částka, a z ní zákonné úroky z prodlení, a to nikoli z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.6. Právní posouzení věci v části bezdůvodného obohacení spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“7. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.2. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud považuje za vhodné připomenout, že ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a úspěšné žalobkyni, v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi režijními paušály po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.