39 C 197/2023-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně tvrdí, že v době trvání pracovního poměru poskytla žalovanému jako jejímu zaměstnanci dne [datum] zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou převedla na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit nejpozději do [datum]. Protože žalovaný svou povinnost nesplnil, obrátila se žalovaná na něho předžalobní výzvou dne [datum], která mu byla doručena dne [datum], k úhradě dlužné částky. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dluhu dne [datum] a od tohoto data žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. 2. Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, když proti tomuto postupu nebyly vzneseny žádné námitky, a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 115a o. s. ř.). 3. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku (výpis z obchodního rejstříku). Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Pracovní smlouva na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou s počátkem od [datum] (Pracovní smlouva). Podle Dohody o změně pracovního poměru ze dne [datum] byla pracovní smlouva prodloužena do [datum], Dohodou o změně pracovního poměru ze dne [datum] byla pracovní smlouva prodloužena do [datum], a Dohodou o změně pracovního poměru ze dne [datum] byla pracovní smlouva prodloužena na dobu neurčitou (Dohody). Z Informace o trvání dočasné pracovní neschopnosti ČSSZ bylo dále zjištěno, že pracovní neschopnost žalovaného trvá ke dni [datum] (Informace). 4. Mezi žalobkyní a žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o zápůjčce (Smlouva o zápůjčce). Podle této Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace a tato částka byla žalovanému převedena na účet č. [bankovní účet], což žalovaný svým podpisem potvrdil (bod 1, 2 Smlouvy). Zápůjčka byla poskytnuta bezúročně (bod 4 Smlouvy). Žalovaný se zavázal dlužnou částku žalobkyni vrátit do [datum] (bod 3 Smlouvy). Pro případ prodlení s vrácením dluhu se účastníci dohodli, že žalovaný zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to až do úplného zaplacení (bod 5 Smlouvy). 5. Soud zjistil, že v době trvání pracovního poměru byla dne [datum] mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena bezúročná půjčka, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč na účet uvedený ve Smlouvě o zápůjčce a splnění této povinnosti stvrdili účastníci podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit nejpozději do [datum] a pro případ prodlení se zaplacením se zavázal zaplatit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to až do úplného zaplacení. Žalovaný svou povinnost nesplnil, ačkoliv byl k plnění vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum] (Předžalobní výzva s potvrzením o doručení). 6. Žalobkyně jako zaměstnavatel poskytla žalovanému jako zaměstnanci bezúročnou zápůjčku ve výši 20 000 Kč podle § 2390 občanského zákoníku, když tuto částku zaslal žalovanému na účet a její převzetí žalovaný svým podpisem potvrdil. Podle tohoto zákonného ustanovení, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužnou nevrátil ve stanovené době do [datum]. Podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný se dostal se do prodlení s úhradou dluhu a od [datum] je povinen zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení. 7. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 8. Pro případ prodlení s vrácením dluhu se účastníci dohodli, že žalovaný zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to až do úplného zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky a od [datum] je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve sjednané výši 0,1 % z dlužné částky denně, a to až do úplného zaplacení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 986 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 900 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 600 Kč ve výši 1 386 Kč.