39 C 280/2023-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 82 414,42 Kč s příslušenstvím s argumentací, že tato částka sestává z jistiny ve výši 82 038,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 319,73 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 13,99 % ročně z dlužné částky, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 641,56 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku ve výši 13,99 % ročně z částky 82 038,54 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 82 038,54 Kč od [datum] do zaplacení, poplatků 375,88 Kč, to vše podle uzavřené smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, kterou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč s úrokem ve výši 13,99% ročně a s dalšími poplatky podle smlouvy a Ceníku. Žalovaný nezasílal splátky úvěru řádně a včas, proto bylo přistoupeno dne [datum] k zesplatnění dluhu. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována z interních informací banky, tak i lustracemi ve veřejných rejstřících. 2. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena [právnická osoba], a.s., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následně touto společností žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek, Poštovní archy). 3. Soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, když proti tomuto postupu nebyly vzneseny žádné námitky, a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§115a o. s. ř.). 4. Podle § 1879 občanského zákoníku, který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (Návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], žádost o poskytnutí úvěru ze dne [datum], Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], Akceptace návrhu smlouvy o [příjmení] půjčce ze dne [datum], Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta a Údaje klienta). Žalovaný nezasílal splátky úvěru řádně a včas, proto bylo přistoupeno dne [datum] k zesplatnění dluhu (Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] a se stejným datem odeslání). 6. Podle Smlouvy o úvěru měl žalovaný zaplatit částku 100 000 Kč formou 96 měsíčních splátek po 1 862 Kč s ročním úrokem 13,99 % počínaje od [datum], když první splátka činí 1 601,72 Kč a splátky jsou splatné vždy k 20 dni v měsíci. K zesplatnění úvěru došlo v souladu s části XII/1b Smlouvy. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle [číslo] odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. 8. Dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 9. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Žalobkyně prokázala svá tvrzení v žalobě uvedená, proto soud podané žalobě vyhověl. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována v zákonném rozsahu a žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z veřejně dostupné databáze, ale i z běžného účtu žalovaného. 11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 430,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 297 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 414,42 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč.