46 C 178/2023-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 962,21 Kč s úrokem z prodlení od [datum], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 671,96 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 540,50 Kč. Podle žaloby, [právnická osoba] a žalovaná mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce 40 000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 23,76 % p.a., RPSN činila 31 % ročně. Žalovaná měla úvěr řádně splácet splátkami. Žalovaná čerpala na úvěr částku 46 390,63 Kč, avšak splatila pouze 16 516 Kč. Na základě odstoupení od smlouvy proto věřitelka prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. Současně vzniklo věřitelce právo na smluvní pokutu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 40 962,21 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 3 933,26 Kč, nesplacené poplatky za pojištění ve výši 1 038,70 Kč, smluvní pokutu ve výši 540,50 Kč a náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 217 Kč a dále úrok z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Přípisem žalobkyně soudu dne [datum] sdělila žalobkyně, že právní předchůdkyně s odbornou péčí prověřovala pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované, a to interních a externích databázích a v registru [příjmení]. Dle žádosti o úvěr žalovaná pobírala 30 000 Kč, přičemž její výdaje činily jen 12 000 Kč. Žalovaná nadto dala souhlas s dalším prověřováním v registrech ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalované tak dle žalobkyně byla prověřena. 3. Žalovaná byl v celém řízení pasivní a k žalobě se nevyjádřila. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva doručena fikcí. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Dle rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] sjednala se žalovanou v rámci [jméno] bank režim poskytování bankovních služeb. 7. Ze žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, žádost smlouva není podepsána věřitelkou (poskytovatelkou úvěru). Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnána ve [právnická osoba], a.s. se sídlem v [obec]. Její čistý měsíční příjem měl činit 30 000 Kč a celkové náklady domácnosti měly dosahovat 12 000 Kč. Finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů a úvěrových karet) činily 2 300 Kč. Žalované měl být na základě této smlouvy poskytnut úvěr ve výši úvěrového rámce 40 000 Kč, přičemž žalovaná jej pravidelně splácet. Zápůjční úroková sazba činila 23,76 % p.a. a RPSN dokonce 30 %. 8. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byl úvěr zprostředkován [právnická osoba] 9. Dle odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] byl úvěr zesplatněn ke dni [datum] z důvodu prodlení žalované. 10. Z oznámení o postoupení ze dne [datum] vyplývá, že byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Dlužná částky byla žalobkyní vyčíslena ve výši 47 292,51 Kč. Oznámení bylo odesláno dle podacího archu [datum]. 11. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dle podacího archu [datum]. 12. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. 13. I kdyby smlouva řádně podepsána byla, byla by neplatná pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na neprokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů o příjmech a výdajích uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru. Tyto údaje však nebyly zřejmě nikterak ověřovány. Nebylo rovněž zjišťováno, zda je žalovaná skutečně zaměstnána u uvedeného zaměstnavatele, s jakým příjmem, zda má případně vyživovací povinnosti a jaké jsou její skutečné výdaje zejména na bydlení. 14. Předchůdkyně žalobkyně totiž řádně úvěruschopnost žalované neprověřovala a spokojila se s tvrzením žalované v žádosti o revolvingový úvěr. Smlouva je tak podle § 87 z. s. ú. neplatná. Doklady o prověřování skutečných příjmů a výdajů žalované předloženy nebyly. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Žalovaná čerpala částku 46 390,63 Kč a splatila pouze 16 516 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 29 874,63 Kč. V souladu s § 87 z. s. ú. je pak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. 19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla v řízení při zohlednění přiznaného příslušenství (úroku a úroku z prodlení včetně kapitalizovaného) úspěch v rozsahu 55 % a neúspěch v rozsahu 45 %, žalobkyni tak náleží 10 % nákladů. Tyto náklady jsou tvořeny paušální odměnou za zastoupení advokátem ve výši 2,5 x 500 Kč dle § 14b a. t., třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b a. t., 21% sazbou daně z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek ve výši 325,50 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 1 660 Kč dle zákona o soudních poplatcích. Podíl 10 % z částky nákladů 3 535,50 Kč přitom činí 353,60 Kč. 20. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. 21. O lhůtě k plnění okresní soud rozhodnul podle § 160 o.s.ř. a splnění povinnosti uložil ve lhůtě zákonné, neboť z obsahu spisu nevyplývají skutečnosti pro stanovení lhůty delší než zákonné.