46 C 40/2023-51 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala zaplacení částek 125 472 Kč a 24 501 Kč s úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že jako věřitelka uzavřela na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] se žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobkyní jakožto věřitelem (úvěrující) žalovanému jakožto dlužníkovi (úvěrovanému) ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru mělo dojít dne [datum]. Žalovaný měl úvěr splatit 36 měsíčními splátkami po 4 209 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr splatil jen 27 433,93 Kč. Podle bodu [číslo] smluvních ujednání došlo v důsledku prodlení žalovaného ke zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Dlužná pohledávka se skládá z částky jednak z dlužné jistiny ve výši 124 090,07 Kč, smluvní pokuty dle bodu [číslo] smlouvy ve výši 1 382 Kč, smluvní pokuty podle bodu [číslo] smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení za dobu do vyhotovení žaloby ve výši 24 501 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 94,4 % ročně z jistiny úvěru ve výši 47 985,34 Kč za období od [datum] do zaplacení. 3. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena na základě podkladů o příjmech žalovaného, výpisů z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. 4. Podáním učiněným při jednání soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I. rozsudku). 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z karty hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný o osobě uvedl, že má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 14 500 Kč. Z uvedeného příjmu žalobkyně kalkulovala částku 3 800 Kč jako životní minimum na klienta. [příjmení] nájemného a inkasa byla stanovena ve výši 4 000 Kč. Celkové výdaje byly stanoveny částkou 7 800 Kč měsíčně a rezerva tak činila 6 700 Kč měsíčně. Žalovaný měl být zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] v [obec], měl být svobodný, měl mít výuční list a měl bydlet u rodičů. 7. Dle výpisu z účtu žalovaného u [anonymizováno] přišla žalovanému od [právnická osoba] dne [datum] platba 11 533 Kč a dne [datum] platba 10 525 Kč. Uvedené platby korespondují s výplatními páskami žalovaného za únor a březen 2015. 8. Z pracovní smlouvy žalovaného se podává, že žalovaný nastoupil dne [datum] jako dělník u společnosti [právnická osoba] v [obec] a v únoru 2015 mu byla pracovní smlouva prodloužena na dobu neurčitou. 9. Dle hodnocení žalovaného samotnou žalobkyní vyplývá, že žalovaný byl hodnocen jako nebonitní klient (jeho smlouva byla vyhodnocena skórem 16 tedy jako špatná s negativním příznakem). 10. Z výsledku lustrace žalovaného v databázi [příjmení] vyplývá, že žalovaný ke dni [datum] v této databázi neprocházel. 11. Z předsmluvního formuláře je zřejmé, že jsou v něm shrnuty základní ustanovení smlouvy o úvěru. Ujednání o smluvních pokutách jsou stejně jako u smlouvy uvedena v rozsáhlém textu bez zvýraznění. 12. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingového úvěru/smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] z předsmluvnho formuláře a ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč s úrokem 123,24 % p.a. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 36 pravidelných splátkách ve výši 4 209 Kč měsíčně. 13. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně potvrdila uzavření úvěrové smlouvy se žalovaným a zaslala žalovanému splátkový kalendář. 14. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum] vyplývá, že úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalovanému vyplacen. 15. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný splatil 27 433,93 Kč (ve splátkách hrazených od [datum] do [datum]). 16. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum] je patrné, že se žalovaný dostal do prodlení a byl upozorněn na možnost zesplatnění. 17. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátky a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru, přičemž ke zesplatnění následně došlo. 18. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] je patrné, že žalobkyně proti žalovanému uplatnila nárok. Ve výzvě byla stanovena lhůta 15 dní od odeslání. 19. Z vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud rozhodné skutečnosti nezjistil. 20. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného, zejména jeho výdajovou stránku. 21. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 22. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum], spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 24. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 25. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] 2015 Sb. NSS)). 26. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy [číslo] s. 452)). 27. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. 28. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí p