48 C 78/2023-34 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 394 013,14 Kč a přirostlé neuhrazené úroky 12 464,90 Kč a poplatky 2 100 Kč (náklady z prodlení 300 Kč a 2x náklady s prodlením 900 Kč za [číslo]) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 502 584 Kč na její úvěrový účet [číslo] [částka]. Smluvně byl sjednán úrok ve výši 10,90% ročně z úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení, úvěr byl proto zesplatněn ke dni [datum], o čemž byla žalobkyně vyrozuměna. Úvěruschopnost byla posuzována. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou žalované. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovanou dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši 502 584 Kč, který byl veden na účtu č. [bankovní účet]. Měsíční splátka činila 6 983 Kč, úrok 10,90% ročně. Úvěr byl ve výši 452 584 Kč použit na konsolidaci předchozích úvěrů žalované, zbytek jí byl vyplacena. Smlouva odkazuje na ceník a VOP. Dle článku 8.1 a 8.2 je možno v případě prodlení s úhradou splátky po dobu 3 měsíců nebo prodlením s úhradou dvou splátek úvěr zesplatnit. V čl. 3 bylo dohodnuto, že úroky z úvěru se připisují k jistině k poslednímu dni v měsíci, při doplacení úvěru, případně při jeho zesplatnění. Dopis ze dne [datum] je poslední výzvou žalované k úhradě dlužné částky. Dopis ze dne [datum] je rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěru žalované. Dopis ze dne [datum] je oznámením žalované o postoupení pohledávky z úvěru za ní žalobkyni. Podací lístky ze dne [datum] a [datum] prokazují odeslání dopisů žalované. Výpis z úvěrového účtu prokazuje čerpání úvěru a výši a složení žalované částky dle tvrzení žalobkyně. Poslední úhrada žalované je z [datum]. Dohoda o úplatě prokazuje, že se [právnická osoba], a žalobkyně dohodli na zaplacení za postoupené pohledávky. Příloha [číslo] Potvrzení o zaplacení kupní ceny prokazuje, že dne [datum] byla [právnická osoba], zaplacena kupní cena za postoupené pohledávky žalobkyní. Příloha [číslo] prokazuje, že byla postoupena i žalovaná pohledávka žalobkyni pod ID [číslo]. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje, že ji [právnická osoba], a žalobkyně uzavřeli dne [datum], předmětem je postoupení pohledávek. Všeobecné obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. Sazebník prokazuje výši nákladů s prodlením na 300 Kč za 10 dní prodlení, účtují se k 10., 40. a 70. dni prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Vyjádření [obec] spořitelny k posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že žalované byly konsolidací sníženy splátky z konsolidovaných úvěru z 10 632 Kč měsíčně na 6 983 Kč. Žalovaná byla posuzována bankou na základě interních informací z vedení účtu žalované, dotazy na veřejné databáze CBCB, byla ověřena její splátková morálka. Nebyly zjištěny negativní poznatky. Výdaje žalované byly stanoveny s ohledem na statistické údaje a aktuální životní náklady a normativní náklady na bydlení. Byla stanovena hranice poměrů příjmů a splátek žalované. Po uhrazení splátek zůstávalo žalované k dalšímu užití z příjmu 11 543 Kč. Výpisy z běžného účtu žalované za dobu od [číslo] do [číslo] prokazují příjem žalované přes 18 000 Kč z pracovního poměru. Žalovaná byla schopna splácet své závazky. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Co se týče posouzení úvěruschopnosti, je zjevné, že ta byla posuzována s ohledem na interní informace z pohybů na běžném účtu žalované za období minimálně jednoho roku, tento prokazuje příjmy i výdaje žalované, byla ověřována ve veřejných databázích. Úvěr byl žalované vyplacený, částečně na konsolidaci jiných úvěrů, žalované přes navýšení úvěrového zatížení, zásadně klesla měsíční výše splátek, které dosud byla schopna hradit. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost žalované byla posuzována v dostatečném rozsahu, byly zjištěny příjmy a výdaje žalované z pohybů na jejím běžném účtu. Žalované kleslo měsíční splátkové zatížení, tím spíše měla být schopna hradit splátky, když je zvládala dosud splácet ve vyšší výši. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 891,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 344 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 408 578,04 Kč sestávající z částky 9 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 970 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 990 Kč ve výši 7 557,90 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za jízdné z [obec] do [příjmení] a zpět, neboť substituční advokát má dle evidence ČAK sídlo vedle Okresního soudu v Mostě.