50 C 142/2023-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 10. 5. 2023, doplněnou ze dne 11. 9. 2023, domáhala po žalované zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 6. 8. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 4 600 Kč, nejpozději dne 5. 9. 2022. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 20 000 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 4 600 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhradit úroky z prodlení z dlužné částky od 10. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 8. 2022 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 4 600 Kč nejpozději do dne 5. 9. 2022. 6. Výpis z běžného účtu prokazuje, že byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] poukázána dne 6. 8. 2022 částka 20 000 Kč. 7. [právnická osoba] dokládá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byla v době poskytnutí úvěru právní předchůdkyní žalobkyně žalovaná. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 a jejích příloh, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou měla být smlouvou postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 17. 2. 2023, jak je doloženo podacím lístkem ze dne 17. 2. 2023. 9. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2022 a ze dne 17. 2. 2023 a předloženého podacího lístku ze dne 17. 2. 2023 vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala se ji uhradit spolu se smluvním úrokem nejpozději do 5. 9. 2022. K prokázání aktivní legitimace žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek. Pohledávka za žalovanou uplatňovaná v tomto řízení v seznamu postupovaných pohledávek nebyla uvedena. Žalobkyně aktivní legitimaci neprokázala ani na výzvu soudu. 15. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením, když neprokázala, že na ni byla postoupena předmětná pohledávka. Jelikož žalobkyně není k podání žaloby aktivně legitimována, rozhodnul soud o zamítnutí žaloby (viz výrok I.) 16. O náhradě nákladů řízení (viz výrok I.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla ve věci úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud neuložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení.