50 C 98/2022-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 398 086,62 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalobkyně s žalovaným 27. 10. 2020 dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]. Na základě uzavřeného dodatku poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni úrok, to vše prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek nejpozději do 15. 8. 2028. Žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když neplatil řádně a včas jednotlivé splátky. Poslední platbu učinil žalovaný dne 10. 1. 2022. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do 26. 1. 2022. Žalovaný ničeho dalšího ve stanovené lhůtě nezaplatil, je v prodlení a žalobkyni tak vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. 2. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného ve veřejných a neveřejných registrech a na základě získaných údajů posoudila žalovaného jako úvěruschopného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným 27. 10. 2020 dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]. V dodatku se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč, evidovaný pod č. [anonymizováno]. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni úrok 5,90 % ročně, to vše prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 000 Kč nejpozději do 15. 8. 2028. Pro případ prodlení si účastníci ujednali možnost žalobkyně zesplatnění zbývajících splátek. 6. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného v registrech žalobkyně. Výdaje a příjmy žalovaného ověřila žalobkyně prostřednictvím výpisu z běžného bankovního účtu žalovaného. 7. Z přehledu plateb soud zjistil, že poslední platbu učinil žalovaný 10. 1. 2022. Na 13. splátku zaplatil žalovaný 15. 11. 2021 pouze 9,75 Kč a na 14. splátku zaplatil 10. 1. 2022 pouze 5 700 Kč. 8. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky ve výši 402 407,80 Kč nejpozději do 26. 1. 2022. 9. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřeného dodatku k rámcové smlouvě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni úrok 5,90 % ročně, to vše prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 6 000 Kč nejpozději do 15. 8. 2028. Žalovaný na 13. splátku zaplatil 15. 11. 2021 pouze 9,75 Kč a na 14. splátku zaplatil 10. 1. 2022 pouze 5 700 Kč. Další platby žalovaný neučinil. Z důvodu prodlení žalovaného zesplatnila žalobkyně zbývající splátky úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do 26. 1. 2022. Žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho dalšího nezaplatil a je v prodlení. 10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že splnila veškeré své zákonné a smluvní povinnosti a naopak že žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení (výrok I). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 924 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 924 Kč (výrok II).