61 C 221/2022-31 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 835 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 12.7.2021. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 12.7.2021 pojistnou smlouvu [číslo] („ Pojistná smlouva Autopojištění Combi Plus IV“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalované poskytnout. Žalovaná jako pojistník se zavázala hradit žalobkyni pojistné v částce 2 016 Kč čtvrtletně. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 12.7.2021. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit rovněž pojistnými podmínkami. Sazebníkem nákladů byla m.j. sjednána úhrada nákladů za upomínku k zaplacení dlužného pojistného v paušální výši 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění v paušální výši 300 Kč. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 21.10.2021 z důvodu nezaplacení pojistného žalovaným. Žalovaná nezaplatila žalobkyni na pojistném za období od 12.7.2021 do 21.10.2021 částku v celkové výši 2 235 Kč. Žalovaná byla žalobkyní o úhradu dlužného pojistného opakovaně urgována, mimo jiné dne 17.8.2021, dne 30.8.2021, kdy byla žalovaná upozorněna na zánik pojištění, pokud nebude dlužné pojistné ve stanovené lhůtě zaplaceno, dne 22.9.2021 a dne 30.11.2021 upomínkou nazvanou žalobkyní„ pokus o smír“. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které žalobkyně pojistila odpovědnost žalované za případnou škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalovaná neplnila řádně a včas svoji povinnost hradit žalobkyni sjednané pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné splatné dne 12.7.2021. Protože žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani přes výzvy žalobkyně, pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm.e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně tak má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, tj. od 12.7.2021 do 21.10.2021, dle § 2782 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve výši 2 235 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v části dlužného pojistného ve výši 2 235 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). Dále soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužného pojistného, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v souladu se žalobou za období od 23.10.2021 do 11.10.2022, kdy pojištění již zaniklo a kdy byla žalovaná k tomuto datu s úhradou pojistného již v prodlení, tj. úrok z prodlení ve výši 184 Kč. 7. Ve zbylé části (výrok I) týkající se poplatků za upomínky v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť sazebník nákladů nebyl součástí samotné pojistné smlouvy. Sazebník nákladů nebyl výslovně zmíněn ani v pojistných podmínkách. Dále soud částečně zamítl úrok z prodlení co do částky 50 Kč, kterého se žalobkyně domáhala za období od 23.10.2021 do 11.10.2022 i z poplatků za upomínky. Úrok z prodlení z dlužného pojistného za toto období ve výši 184 Kč soud žalobkyni přiznal již ve výroku II tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 2 419 Kč (pojistné 2 235 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 184 Kč). Žalovaná byla úspěšná co do částky 650 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 79 % a žalovaná byla úspěšná v rozsahu 21 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 58 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 58 %, tj. 793,40 Kč. 9. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, když tyto neshledal účelně vynaloženými, když tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. 10. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod