61 C 39/2023-20 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 000 Kč představující smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácené technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ technické zařízení“), které si žalovaná pronajala od žalobkyně v rámci smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 19.6.2020 (dále jen smlouva“). 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně (tehdy ještě pod názvem [právnická osoba]) se žalovanou uzavřela dne 19.6.2020 smlouvu na dobu neurčitou, na základě které byly žalované poskytovány služby televizního vysílání prostřednictvím internetu. Zároveň si žalovaná v rámci této smlouvy pronajala od žalobkyně technické zařízení, přičemž se současně žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč v případě nevrácení, poškození nebo zničení tohoto technického zařízení. Součástí smlouvy byly m.j i Zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV, kdy dle č.l. 4 se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v případě ukončení smlouvy technické zařízení do 10 dnů od ukončení této smlouvy. Žalovaná si technické zařízení převzala, což stvrdila podpisem smlouvy. Smlouva byla ukončena ke dni 28.2.2021. Žalovaná technické zařízení nevrátila, proto je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, k jejíž úhradě byla žalobkyní marně vyzýván včetně zaslané předžalobní výzvy. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které žalobkyně žalované poskytovala služby elektronických komunikací a dále pronajala žalované technické zařízení. V případě ukončení smlouvy se žalovaná zavázala technické zařízení do 10 dnů vrátit žalobkyni pod sankcí smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč ve smyslu § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“). Protože byla smlouva ukončena (ke dni 28.2.2021), byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit technická zařízení, což neučinila, proto je povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od 21.4.2022, kdy byla žalovaná k tomuto datu s úhradou smluvní pokuty již v prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.