32 C 134/2024-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru Konsolidace půjček č. , tel. číslo, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, žalobkyně proto využila svého oprávnění, pohledávku ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , úrokem z úvěru kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky , částka, , úrokem z úvěru kapitalizovaného ke dni předání případu k vymáhání advokátní kanceláři, tj. ke dni , datum, , ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni předání případu k vymáhání advokátní kanceláři, tj. ke dni , datum, , ve výši , částka, a poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o úvěr – Konsolidace půjček ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná dne , datum, požádala žalobkyni o poskytnutí nezajištěného spotřebitelského úvěru ve výši , částka, , přičemž uvedla, že je invalidní důchodkyně, její čistý měsíční příjem činní , částka, , celkový příjem domácnosti činní , částka, , žije v pronajatém domě/bytě a je svobodná. Měla dva úvěry u žalobkyně, které měly být posuzovaným úvěrem plně uhrazeny.Vysvětlením některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Konsolidaci půjček ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované veškeré zákonem vyžadované informace o parametrech úvěru a jeho splácení ještě před uzavřením smlouvy o úvěru.Smlouvou o úvěru – Konsolidace půjček ze dne , datum, měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , který měl být vyplacen do tří dnů od uzavření smlouvy o úvěru, částečně na úhradu dluhů žalované u žalobkyně, a částečně jako neúčelový spotřebitelský úvěr ve prospěch bankovního účtu žalované. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,30 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 19,25 %. Úvěr měl být splacen v 96měsíčních splátkách po , částka, měsíčně.Svazkem výpisů z běžného účtu žalované (14 stran) měl soud za prokázané, že dne , datum, byla žalované vyplacena odpovídající část úvěru, po odečtení předchozích závazků žalované vůči žalobkyni, jak jsou patrné z žádosti o úvěr a z úvěrové smlouvy, na její bankovní účet.Svazkem výpisů z úvěrového účtu žalované (45 stran) + Platební historií + Amortizací ze dne , datum, měl soud za prokázaný průběh čerpání a průběh splácení úvěru žalovanou a rovněž strukturu a výši dluhu.Vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, měl soud za prokázané, jakým způsobem žalovaná ověřila před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované.Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že dne , datum, odeslala žalobkyně na trvalou adresu žalované oznámení o zesplatnění úvěru, kdy v té době tvořila nesplacená jistina částku , částka, .Výsledkem lustrace Centrální evidence exekucí ze dne , datum, měl soud za prokázané, že tato lustrace, provedená až po uzavření smlouvy o úvěru, nevykazuje žádné exekuční řízení.Sazebníkem poplatků platným od , datum, měl soud za prokázanou výši poplatků účtovaných za jednotlivé položky.Všeobecnými produktovými podmínkami účinnými od , datum, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Předžalobní upomínkou dle ustanovení § 142a o. s. ř. učiněnou zástupcem žalobkyně ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby a tato předžalobní výzva se žalované dostala do dispozice, neboť jí byla zaslána na adresu trvalého pobytu.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.1. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.4. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“5. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, , dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, , tj. , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.