32 C 156/2024-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše údajně z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. Multitude Bank p. l. c., se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr revolvingový úvěr, který žalovaná vyčerpala v konečné výši , částka, . Úvěr měl být splacen do , datum, . Za dobu trvání smlouvy žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně pro případ, že by jejímu nároku nebylo možné vyhovět z titulu smlouvy o úvěru, navrhla alternativu, aby jejímu nároku bylo vyhověno z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které byly finanční prostředky prokazatelně poukázány na její bankovní účet vedený u , právnická osoba, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z částky a za období, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, , Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, , Dodatkem č. , hodnota, ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. 1239001390267/0100 patří žalované (na čl. 23) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované ve výši , částka, dne , datum, (shodně i žalobkyní předložená blíže neoznačená interní listina žalobkyně).Úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne , datum, , která nebyla podepsána žádnou ze smluvních stran, měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl nicméně za prokázané to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou skutečně došlo k uzavřením úvěrové smlouvy v předloženém znění, jelikož listina působí spíše jako návrh na uzavření smlouvy, u něhož chybí jakýkoli údaj o jeho akceptaci. Soud proto neměl za prokázané, že žalovaná s touto smlouvou skutečně souhlasila a v tomto znění ji s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela.Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Standardními úvěrovými podmínkami vztahujícími se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice a Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázaný obsah těchto listin, neměl nicméně za prokázané to, že žalovaná se s nimi seznámila.Platebními informacemi měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ve své interní listině evidovala čerpání úvěru v celkové výši , částka, , dále úroky , částka, a , částka, jako náhradu účelně vynaložených nákladů.Listinou „Loan application info“ měl soud za prokázané, že žalobkyně ve své interní listině evidovala údaje o úvěru a základní osobní informace žalované (bydliště, e-mail, telefonní číslo a údaj, že příjem žalované pochází ze mzdy nebo z platu). Tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila žalovanou v dostupných evidencích (ISIR, CEE, SOLUS, NRKI A BRKI) zůstalo v rovině neprokázaného tvrzení.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla poskytnuta částka ve výši , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť úvěrová smlouva nebyla podepsána žádnou ze smluvních stran, soud tak neměl za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela. Předložená úvěrová smlouva působí spíše dojmem návrhu smlouvy, bez údaje o jeho akceptaci smluvními stranami. Soud dodává, že přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady či mobilní telefon. Jelikož smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána, neměl soud za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 23 – 25 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od , datum, . , adresa, .000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.6. Soud pro úplnost dodává, že i pokud by bylo prokázáno řádné uzavření úvěrové smlouvy, a současně řádné ověření totožnosti žalované, na výsledku řízení by to ničeho nezměnilo, neboť z výše provedených důkazů je evidentní, že právní předchůdkyně žalobkyně se žádným způsobem nezabývala úvěruschopností žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, respektive žalobkyně toto neprokázala. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalované bylo v období od roku 2022 do roku 2024 (tedy v době, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva) zahájeno celkem šest exekučních řízení, z toho minimálně dvě před uzavřením úvěrové smlouvy. Toto mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit nahlédnutím do Centrální evidence exekucí za zanedbatelný poplatek, a ověřit si tak najisto, že žalovaná rozhodně úvěruschopná není.7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“8. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení